Znojmo – Prostějov 3:5, 4. října 2023

Při předsezónním zveřejnění rozpisu zápasů nejsme rozhodně spokojeni. Většina potenciálně zajímavých výjezdů připadá na všední dny, což pochopitelně ztěžuje či znemožňuje naše plány. Autobus do Znojma však chceme vypravit i ve středeční termín. Na jihu Moravy jsme nehráli 25 let a je to pro nás nová atraktivní destinace. Přihlašování jde sice ze začátku pomalu, ale nakonec cestuje busem 40 Prostějováků. Jelikož dopravní situace u Brna není zrovna růžová, tak dáváme po cestě jen jednu pauzu. Do Znojma přijíždíme v dobrý čas a po vylodění se z busu, i přes bedlivý dozor policie a sekuritky, zapalujeme pár ohňů. To jen aby bylo domorodcům zcela jasné, že přijel Prostějov a ne nějaká banda nýmandů v dresech někde z EBEL ligy, na což tam byli poslední roky zvyklí.

Jdeme dovnitř, pro mě osobně je to s Prostějovem 41. navštívený stadion. Rozhodně jeden z těch hezčích. Sektor na stání máme za bránou hned u vchodu, není z něj tedy nějak extra výhled na druhou stranu hřiště, ale jsou důležitější věci. Například že si v sektoru můžeme dělat co chceme, nikdo nás nebuzeruje, nepřikazuje co kam můžeme nebo nemůžeme dávat, kde můžeme nebo nemůžeme stát. Tak to má vypadat. Kromě čtyřicítky autobusových dorazilo ještě auty dalších pětadvacet Prostějováků, a tak je nás v sektoru za vlajkami Prostějováci a Vlajkonoši celkem 65. To je na pracovní den skvělé číslo.

Od úvodního buly o sobě dáváme vědět hlasitým supportem. Domácí jsou evidentně našim počtem i hlasovým projevem překvapení. Někteří nás sledují se zaujetím více než ledovou plochu. To nám samozřejmě lichotí. Znojemský kotel, stejně jako zbytek zimáku, je velice slušně zaplněný. Je vidět, že Orli jsou naučeni na hokej chodit. Drtivou většinu jejich kotle tvoří dresáči, ale musím říct, že jejich doping není vůbec špatný. Ba naopak, čekal jsem od nich fanklubáckou klasiku (čti otřesné fandění), ale v žádném případě tomu tak není. Opravdu jsem mile překvapen. Po několika brankách v jejich síti jde jejich podpora logicky dolů, ale není to zatím nic fatálního. My se naopak skvěle bavíme, samozřejmě také díky vedení 3:1.

Ve druhé třetině vytahujeme velkou mávačku SKPV s lebkou a nadále produkujeme velice dobrý support. Oproti první periodě je to však trochu slabší. Výrazně slabší je to ale především ze strany Orlů. Ti část třetiny nefandí vůbec. Rozumím frustraci z výsledku, ale ani se nesnažit fandit je ostuda. Navíc doma. Co však znojemský kotel probouzí, jsou urážky z naší strany. Několikrát je sice tak nějak přejdou, ale nakonec se nechají vyhecovat a nějaký ten pokřik vrací zpátky. Možná se teď ptáte, proč jsme Znojmo uráželi, když nás nepojí žádná nevraživá historie, ani se dnes zatím nic nestalo. Vysvětlení je jednoduché. Je tomu pár let, kdy hrálo fotbalové SK ve Znojmě a místní ultras (momentálně bojkotující hokej) uráželi Prostějov. A my jsme na tohle nezapomněli. V poslední třetině to už dokonce vypadá na nějakou fyzickou konfrontaci, ale není to nic zásadního a sekurity situaci v pohodě řeší domluvou.

Jakmile se blíží konec utkání, tak se na obrazovce objevuje poměrně vtipné sdělení, že máme po závěrečné siréně zůstat v sektoru, aby se mohl stadion vyprázdnit a my mohli v bezpečí odejít. Vyvolává to u nás mírně úsměvy. Závěr se nese ve znamení chorálu “Fanatici Prostějov”, který se krásně line zimákem, a po podání rukou se k němu přidávají také hráči. Poté si s plejery zakřičíme další pokřik, dáme Táhneme na hokej a další tanečky. Když už balíme věci, opět za zpěvu chorálů, tak se hráči vrací z kabin na druhou děkovačku. Celá tahle prostějovská show trvá nakonec snad 20 minut. Když nepočítám playoff, tak to byla s přehledem nejdelší děkovačka ve všední den v celé prostějovské historii. Fakt paráda. A to je tak vše, co jsem měl na srdci. Víc takových výjezdů…

Sepsal: Pirlo