Přerov – Prostějov 0:3, 30. listopadu 2022

Po famózním prvním derby z naší strany a naopak propadáku ze strany příznivců zubra jsem byl zvědav, jak bude druhé vzájemné klání vypadat a hlavně, jak velká fanouškovská krize skutečně panuje v Meoaréně. Na zápas se vypravujeme busem, zájem je však nečekaně nízký a do Přerova tak chvilku před pátou hodinou vyráží necelá padesátka výjezdníků. Cesta probíhá rychle a poklidně, padne pár kuželek a párkrát se provolá sláva chudobě. Ke stadionu se dostáváme půl hodiny před zápasem, projdeme kordonem policie, která dnes opět nezklamala a z kapes daňových poplatníků každému Prostějovákovi zajistila vlastního soukromého strážce zákona. U vstupu probíhá šacovačka a také rozmotávání připraveného chorea na pokyn sekuritky. Ta se dnes ale chová velice profesionálně a taktně, za což zaslouží pochvalu.

Poté se postupně trousíme na zimák, kde se nás v sektoru hostů schází ani ne osmdesát. Jedná se tak o druhý nejslabší výjezd na mistrovské utkání k tomuto rivalovi od sestupu do druhé ligy v roce 2008, kdy se vyjma jedné sezony s Přerovem pravidelně utkáváme. K tomu asi netřeba nic dodávat, nedůstojné!

Šikujeme se za vlajkou Sportovní klub Prostějov a začínáme fandit. Support dnes není úplně nejlepší, asi odpovídající počtu lidí v sektoru. Nicméně, i to na domácí s přehledem stačí. V prořídlém kotli se Přerováků schází ubohý počet 60 lidí všemožného mixu pohlaví, věku, vyznání a orientace, z nichž pravidelně fandí jen menší část. Celková návštěva je pak 1532 diváků. Nechce se mi hledat v historii všech zápasů, ale opět bych řekl, že druhá nejnižší návštěva vzájemných zápasů od roku 2008 doma i venku.

V první třetině jinak není nic, co by na stálo za zmínku. Druhá třetina se nese ještě v ponurejším duchu, kdy fandění na obou stranách upadá. Z části i díky tomu, že připravujeme a vytahujeme námi připravené choreo – na plot je vylepena plachta Strážci Hané, za níž pak vytahujeme bíločervené podlouhlé balonky.

Po odprezentování chorea začínáme opět z plna fandit a atmosféra na zimáku je o poznání lepší. Zvláště pak ke konci třetiny, kdy Ostřížek zvyšuje na 0:2. Ve druhé třetině také po dlouhé době vytahují choreo příznivci Přerova, a to díky novému fanklubu ze Střední lesnické školy v Hranicích, velice povedná malovaná plachta :).

Třetí třetina již probíhá za bouřlivější atmosféry z obou stran, kdy jsou slyšet i domácí, včetně několika odpovídaček. V kotli také vytáhnou pár žlutomodrých mávaček. Pochopitelně nechybí na obou stranách po celý zápas vzájemné urážky, bez toho by to snad ani nešlo. V 52. minutě Ostřížek svým dnešním druhým gólem pojistí naši výhru, poté se již zápas dohrává a Jestřábi si na ledě se Zubry vyloženě hrají.

Od té doby již výsledek nezajímá ani místní papaláše ve VIP, a ti se tak raději od oken s výhledem k ledové ploše stěhují k televizi, kde zrovna hraje Argentina. V závěru zápasu nám do sektoru přiletí ještě občerstvení od domácích v podobě piva, sekurity však ihned zabraňuje jakékoliv větší šarvátce. Po utkání přichází klasická děkovačka hráčům za předvedený výkon, pár posledních pozdravů do již skoro prázdného stadionu, kde nám na Cigány z Přerova odpovídá snad jen spíkr s megafonem otočený k nám. Ze stadionu se nám moc nechce, protože venku je dnes solidní kosa, ale i přesto nakonec zdejší hokejovou šatlavu opouštíme a nasedáme do busu. Zde se k nám připojuje pár vlakových a s písní na rtech a veselou náladou jedeme do rodného města.

Suma sumárum z tribun – Přerovu se podařilo udržet svůj výkon na stejném stupni jako v minulém derby na našem ledě – tedy na nule, a ani u Prostějova to bohužel hlavně kvůlu nízkému počtu výjezdníků nebyla žádná hitparáda. Vládci Hané jsme zatím i tak na tribunách o parník MY!

Sepsal: Komin