Prostějov – Vsetín 2:4 na zápasy, semifinále 2022/2023, 2. část

ČTVRTÝ ZÁPAS (Prostějov – Vsetín 2:3)

Druhé utkání na našem stadionu, kam si našlo cestu 3365 lidí, začínáme, jak už je v play off zvykem, choreem. Tentokrát jde o jednoduše zpracovanou plachtu doplněnou o podlouhlé balónky a pár stroboskopů.

Od úvodního buly se hraje v lepší atmosféře, než v které začal předchozí mač a to jak z naší strany tak to i z té vsetínské. Úvodem nám dobře pomáhají i příznivci mimo kotel, ale čím víc se na ledě dostáváme pod tlak, tím přibývají slabší místa v našem supportu.

V prostředním dějství nám pomáhají hráči vstřeleným gólem, takže z naší strany pozorujeme zlepšení hlavně ve srovnání se závěrem první periody. Vsetínské naše branka trochu umlčí, ale brzy se vrací k té slušně nastavené úrovni z prvního dějství. Valaši si zpěvem chorálů také zpestřují i druhou přestávku.

Vítr z plachet nám bohužel berou dva inkasované góly na začátku třetí třetiny a za delší konec pomyslného provazu tak tahají Vsetínští, na nichž je vidět, že se v sektoru opravdu dobře baví. Z naší strany přichází zlepšení až po kontaktní brance pět minut před koncem. Ta bohužel nevede k vyrovnání a tak třetí výhru připisuje Vsetín.

Na jeho hráče přiletí několik plastových lahví a dalších předmětů. Ne, že bych to úplně schvaloval, ale dlužno podotknout, že nejvíc předmětů přiletí až jako reakce na provokování domácích tribun vsetínskými hokejisty, což se nelíbí ani našim hráčům a Jarda Pavelka si při odjezdu z ledu ještě snaží něco vyříkat se svým protějškem Žukovem. Nikomu z nás by asi nevadilo, kdyby od něj Rusák pár facek dostal. Korunu všemu nasazují dva fanoušci Vsetína, co se celý zápas nachází mimo sektor, kteří lezou na mantinel a provokují naše hráče a trenérský štáb, a musí být usměrněni sekuritkou. Tahle situace vede k tomu, že se z horní části hostujícího sektoru ozývají pokřiky, které na zápasy klubů, mezi nimiž panuje smír, nepatří, což se hostující spíkr rychle snaží vyřešit omluvnými gesty. Domácí dvojzápas tak končí jinak, než jsme si představovali a do Vsetína se série už potřetí v řadě stěhuje za pro nás nepříznivého stavu 1:3.

Sepsal: Prostějovské Anglán

PÁTÝ ZÁPAS (Vsetín – Prostějov 1:3)

Do roka a do týdne. Stejně jako loni prohráváme ve Vsetíně úvodní dva duely, poté doma nejdříve vítězíme a následně nezvládáme srovnat sérii na 2:2. Opět tedy jedeme do Vsetína odvracet mečbol. Loni nás na tento mač jelo 17 nebo tak nějak. Už ani nevím. Snažil jsem se totiž ze všech sil zapomenout na jednu z největších ostud, jakou kdy prostějovská fans scéna zažila. Výmluvy že ta série byla rozhodnutá, že jsme měli půlku kádru zraněnou apod. jsou kurva absolutně mimo. Po 19 letech jsme se dostali do prvoligového semifinále a bylo naší povinností odfandit celou sérii naplno, i kdyby se prohrávalo ve všech zápasech 10:0. To tedy dokázala loni pouze zmíněná sedmnáctka Prostějovských. Jsem tedy nesmírně zvědav, jak se k této nelichotivé situaci postavíme letos. Jak moc jsme se poučili a na tribunách oproti loňsku zlepšili. Snažíme se hecovat na internetu kotelníky, ať nesedí doma u přenosu a vyjedou všichni do Vsetína. Osobně mám z tohoto výjezdu fakt hrůzu. Nechci zažít hanbu jako minulý rok.

Nakonec nás v sobotu vyjíždí autobusem od zimáku zhruba 40, což je nad očekávání dobré číslo. Jsme si vědomi, že ve stejnou dobu jede také Kometa na svůj playoff zápas do Vítkovic, a tak jsme ve střehu. Brňany nakonec přece jen zahlédneme, když postávají za policejního doprovodu na benzince, a my jedeme okolo po dálnici. Na více než mávnutí rukou to v té rychlosti není.

Do Vsetína přijíždíme stejně jako na předchozí utkání se značným předstihem. Domácí mají dlouho před začátkem moc pěkně zaplněné stání. Tak to má vypadat. Nakonec se na stadionu schází 3844 diváků. V tom také téměř 30 autařů z Hané, jenž doplnili čtyřicítku autobusových. Celkem se tedy v sektoru hostů sešlo necelých 70 Prostějováků. Upřímně bych si představoval lepší číslo, stejně jako na prvních dvou zápasech, ale když si vzpomenu na minulou sezónu, tak můžeme být jistým způsobem přece jen spokojení.

Jsem rád že většina Prostějováků opět nepřijela pouze na výlet, ale soustředí se také na aktivní podporu svého klubu. Od začátku fandíme vzhledem k počtu dobře, snese to i přes unavené hlasivky měřítko. Když nám ještě hokejisté vlejí krev do žil brankami ve druhé třetině, fandíme skvěle. To Valaši jsou zaskočení nejen na ledě, ale také v hledišti. Dnes je to z jejich strany rozhodně nejslabší představení. Stejně jako všechny předchozí hrací dny, i v tento máme připravenou optickou prezentaci. Vzhledem k tragickému sektoru hostů to opět není nic velkého. Jen vytahujeme pár desítek nových mávaček. Nic zázračného, nic složitého. Ale vlajky vypadají vždy dobře.

V závěrečné periodě jsme na ledě pod drtivým tlakem. Vsetínští mají snad co dvě minuty nějakou tutovku a po snížení na 1:3 je stadion žene za vyrovnáním. To však odmítá fenomenální Jarda Pavelka několika úžasnými zákroky. Musím říct, že takový výkon brankáře v našich barvách jsem už hoooodně dlouho neviděl. Celkově chytá opravdu velmi povedené playoff a je oporou týmu. A aspoň takto na dálku se mu tímto musím omluvit, že jsem mu po tragickém začátku sezóny vůbec nevěřil.

Hráči i my, fanoušci, máme obrovskou radost z prodloužení série. Děkujeme hráčům, jenž i přes hru na 3 pětky vybojovali výhru. A také se sluší poděkovat všem fanouškům, kteří to nevzdali a vyjeli. V pondělí na viděnou.

Sepsal: Pirlo

ŠESTÝ ZÁPAS (Prostějov – Vsetín 1:2)

Vlastně už ve Vsetíně přemýšlíme, co by se dalo udělat za optickou prezentaci na šestý zápas semifinále. Dá se očekávat slušná návštěva, ale tempo playoff je vražedné a je naprosto nereálné vytvořit během neděle něco malovaného. Předchystaná chorea už máme vypotřebovaná, a tak musíme pracovat s tím co máme. Nakonec padá volba na mix vlajek, ten už jsme dlouho nedělali. Zároveň padá návrh zapojit po 9 letech také druhou stranu.

Jak jsme se domluvili, tak činíme. Na obě tribuny rozdáváme přes 500 mávaček, což dává moc pěkný efekt. Západní tribunu bychom měli zapojovat častěji. Už jen z toho důvodu, že je fajn někdy tu prezentaci vidět taky naživo, a ne jen z fotek.

Tady ale moje dnešní naprostá spokojenost bohužel končí. K čemu je mít na stadionu na naše poměry skvělých 3429 fanoušků, když atmosféra je naprosto nehodná takovému utkání? Ano, jak už bylo zmíněno, tak mnoho fanatiků z jádra kotle je nemocných nebo nemá absolutně hlas (jedno s druhým souvisí), ale co ten zbytek? V kotli nás mohlo být okolo 200, dirigovaných 2 spíkry, ale kvalita supportu je opravdu velmi špatná. Stejně špatné je také fandění Vsetínských, kterých dorazilo o poznání méně než minulý týden. V průběhu třetiny zkouším, jestli nemám zalehlé uši (zcela vážně). Nemám. A tak si říkám, že to zatím vypadá, jak když člověk poslouchá dost zeslabenou televizi. Katastrofa.

O přestávce uděláme v kotli nějaké změny, které se dřív osvědčili, a nejinak je tomu i dnes. Náš doping jde nahoru a už to trochu vypadá. Ale pořád hodně za očekáváním. Třetí třetina pokračuje v duchu té druhé. Na ledě je to opět boj, ale dnes se od nás bohužel štěstí odklání. Po nešťastném vlastňáku a několika neproměněných tutovkách tak nějak symbolicky zakončujeme sezónu nastřeleným břevnem 3 vteřiny před koncem.

Playoff to každopádně bylo zajímavé na ledě i na tribunách. Nemáme se za co stydět. A když si člověk vybaví naši klubovou historii v posledních 70 letech, tak se jedná o obrovský úspěch. Teprvé potřetí za tuto dobu jsme se umístili v TOP4 druhé nejvyšší soutěže. Tedy v TOP18 republiky. Na druhou stranu, ať se na mě nikdo nezlobí, ale je absolutní ostuda, že hokejový Prostějov nehrál za posledních sedm dekád nejvyšší soutěž. Když se podívám, co za nuly se v extralize všechno prostřídalo, tak je mi smutno. Smutno, že klub mého srdce s takovou obrovskou tradicí a fanouškovskou základnou se už prakticky od druhé světové války jen potácí mezi špičkou první ligy a krajským přeborem. Nevychováváme žádné hráče pro špičkový hokej, nemáme úspěchy v mužích, a až na jednu výjimku ani v mládeži. Když se po republice řekne prostějovský hokej, tak se lidem vybaví spíš fanoušci. Můžou nás nenávidět od Jasiny až do Aše, ale fanoušci jsou hlavně důvodem, proč má Sportovní klub Prostějov stále respekt napříč národem. A na to můžeme být my všichni náležitě hrdí…

Sepsal: Pirlo