Rozhovor s Jaroslavem Beckem

Dobrý den pane Becku. Děkujeme, že jste si udělal čas na rozhovor pro fanouškovský web Fans of Prostějov 1913. Jste všeobecně v hokeji považován, za špičku v oboru práce s mládeží a mladými hráči. Určitě sledujete dění v prostějovské mládeži. Co říkáte na vznik nového klubu SK Prostějov 1913?

Je to zajímavá situace a určitě krok správným směrem. Klub vznikl z iniciativy rodičů, úspěšných profesionálních hokejistů nedávné doby a hráčů, kteří v dřívějších letech úspěšně reprezentovali město Prostějov v hokeji. Myslím si, že důvodem ke vzniku SK Prostějov 1913 byl do té doby katastrofální, z mého pohledu přímo zoufalý, stav ve výchově a práci s mladými hráči v Prostějově. Zřejmě došlo k vyčerpání všech možností a nabídek ke spolupráci s LHK tak, aby nastal nějaký posun v práci s dětmi a zlepšení jejich výkonnosti. Vznik tohoto klubu byl pravděpodobně jediným řešením dluhu, který má stávající vedení k těm nejmladším ročníkům. Přestože o výsledky ani tak nejde, jde především o práci, tak současné výkony ve všech mládežnických soutěžích, kam se jen podíváte, to jedině potvrzují. A určitě to vědomí pro rodiče, kteří investují nejenom v prostějovském hokeji, ale zejména zde, každoročně obrovské částky do svých dětí, že teď alespoň ta práce k něčemu je, a je na odpovídající úrovni. Jak jsem řekl, je to krok správným směrem. Uvidíme, co přinese budoucnost.

Jak vzpomínáte na své působení v prostějovské mládeži? Co jsem měl možnost mluvit s vašimi bývalými svěřenci, tak si vás nemůžou vynachválit…

Na ty roky vzpomínám velice rád. Byla to pro hokej v Prostějově velice příznivá doba a bylo to skvělé období. Myslím, že pokud se bavíme o mládeži, tak jsme ve spolupráci zejména s Jirkou Janečkem a dalšími, dosáhli maxima. Byla tady dorostenecká a juniorská extraliga. Mládež patřila mezi špičku v republice a ty výsledky mluvily samy za sebe. Na tu dobu se vzpomíná velice dobře a některé hráče jsem potkával později i ve špičkovém hokeji a dnes se s nimi setkávám i jako s trenéry.

Zajisté máte zmapované, jak si v posledních letech vedla prostějovská mládež a jaké má jméno. Zkuste nám popsat, jak vidí naši mládež ostatní kluby?

Především bych chtěl říct, že ostatní kluby prostějovskou mládež nevidí. Ta je dnes na periferii výkonnosti, a pokud jsou jejich mládežnické týmy někam zvány, tak je to jen na základě osobních kontaktů, protože momentální výkonnost prostějovské mládeže z mého pohledu není dobrá. O důvodech nechci spekulovat.

V současné době působíte jako hlavní trenér SK Kadaň. Jaké jsou vaše plány pro tuto sezonu?

V Kadani působím už třetí sezónu. Jaké jsou plány? Pro naši organizaci a náš tým je to dané jejími zřizovateli, to jsou Piráti Chomutov a v letošním roce je nejužší spolupráce i s extraligovým týmem Karlových Varů, takže úkoly jsou dva: podpora a servis pro extraligové týmy Karlových Varů a Pirátů Chomutov a při vší náročnosti a složitosti práce, udržení soutěže pro další období.

Nemohu se nezeptat. Pokud by přišla např. od SK Prostějov 1913 nabídka k trénování prostějovských dětí. Jak to v rovině teorie vidí Jaroslav Beck?

Určitě plánuji návrat domů, a pokud se jedná o trénování mládeže, tak samozřejmě s tím jsem v Prostějově začínal, takže mám k této práci kladný vztah. S mládeží jsem pracoval i v Chomutově, nakonec s hráči ve věku šestnáct, sedmnáct, osmnáct let pracuji neustále, protože se jedná o spolupráci s Chomutovem na všech úrovních. V těchto kategoriích jsou to různé individuální a zdokonalovací tréninky, takže s mládeží práce určitě ano. A pokud by to mělo být v Prostějově, tak musí přijít nabídka a být zájem o mé služby. Věřím, že se do Prostějova vrátím, a že se zde vrátím i k hokeji.

Jaký je váš pohled na rozdělení mládeže v Prostějově?

Na to už jsem částečně odpověděl v té první otázce. Působí tady dnes dva subjekty, to určitě není ideální situace. Mládež by měla být zastřešena jedním vedením a jednou hlavou. Já si myslím, že k tomu v co nejkratší době dojde a bude to jedině ku prospěchu mládežnického hokeje v Prostějově a doufám, že se tím krokem konečně vrátí na cestu vzestupu, i když to bude nesmírně náročná cesta a dlouhodobá práce.

Jste součástí organizace chomutovských Pirátů. Zkuste nám prosím popsat základní principy, na kterých funguje jejich mládežnická akademie.

Mládež v Chomutově má vlastně dvě části. Jsou to žákovské týmy jako takové a pak je to vlastní akademie, která zastřešuje dvě dorostenecké extraligy a juniorskou extraligu. Dá se říct, že ta práce je založena na úzké spolupráci těchto dvou částí mládeže. A principy jsou z hlediska výkonnosti a vzestupu mládeže v Chomutově zcela jasné. Je to neustálé doplňování a zkvalitňování trenérského týmu, vzdělávání mladých trenérů, získávání nových lidí na veškeré posty, myslím tím kondiční trenéry, trenéry gólmanů, i co se úseku rehabilitace týče, terapeuty a další. Je to celý komplex lidí, kteří zajišťují chod tohoto systému a s tím ruku v ruce jde samozřejmě i kvalita tréninkového procesu, jeho efektivita a využívání všech dostupných podmínek, které zde jsou. A je to také spolupráce se školou, kde vlastně základ žákovských týmů tvoří sportovní třídy s maximální podporou a servisem školy, bez které se to nedá realizovat. To fungovalo dlouhá léta i v Prostějově a dnes to určitě velmi chybí.

Co je schováno pod pojmem kvalita a efektivita tréninkového procesu, to by byla odpověď na několik stran. Prostě je to intenzivní, každodenní tréninková práce, servis, informace, tréninky všeho druhu, propojování a vzájemné informování o výkonnosti jednotlivých žákovských týmů vzhledem k týmu mladšího dorostu nebo vůbec k týmům akademie. Výběr hráčů, posuny hráčů, celý systém je neustále vyhodnocován a sledován a zase zpětně se pracuje s výstupy z tohoto režimu. Je to celý komplex, jehož nastavení a fungování se tvořilo posledních pět, šest roků a v těchto sezonách přináší ovoce jak pro A tým seniorů, tak pro farmu. V reprezentační osmnáctce máme tři až čtyři hráče, dva hráče pravidelně ve dvacítce a dva vlastní odchovance, kteří vyšli z tohoto systému, máme aktuálně v seniorské reprezentaci (Rutta, Kämpf). Už můžu mluvit i za tu karlovarskou polovinu, kde už se úspěšně v extralize profilují kluci, kteří u nás v loňské a letošní sezóně prošli a prochází farmou.

Na oficiálním webu LHK Jestřábi Prostějov jsme se dočetli o stáži našich mládežnických trenéru ve vaší akademii. Rýsuje se tedy spolupráce mezi Prostějovem a Chomutovem?

K téhle otázce se vyjadřovat dnes, je těžké. Nemyslím, že se něco rýsuje, vím, že u nás mladí trenéři z prostějovského LHK byli, ale o žádné spolupráci nevím. Náš klub je otevřený ke spolupráci s kýmkoli, kdo má zájem opravdu spolupracovat. Je otevřený všem, kdo mají zájem o to, poznat princip fungování a systém práce, který je nastavený u nás. Určitou formu návštěvy, ani tomu neříkám stáž, protože stáž vypadá samozřejmě jinak, tu vedení našeho klubu umožní komukoli, kdo projeví zájem se o hokeji bavit a poznat ho.

Zažil jste zápasy v Prostějově na střídačce mužů jako trenér domácích, ale i hostů. Jak vzpomínáte na atmosféru na stadionu a na prostějovské fanoušky?

Tak trošku bych to rozdělil. V Prostějově je úžasné pracovat, trénovat a stát na domácí i hostující střídačce, pokud se daří. To je charakteristický znak fanoušků zejména v Prostějově, Přerově nebo v Havířově. Chodí na to lidi a baví se tím. Zajímají se o hokej, což je pro hokej samotný a jeho popularitu skvělá věc ve městě, jako je Prostějov. Ale zároveň jsou i velice přísní. To si myslím, je znak v celém českém hokeji, že jakmile to není ono, tak prostě všichni ven. Proto štace, jako je Prostějov, je velice tenký led i pro renomovaná jména, jak hráče, tak trenéry. Já kdybych mohl, tak bych se přimlouval, aby tu lidi měli víc trpělivosti, určitě by to bylo na místě. Byť, jak říkám, jsou úžasní a sledovat tu podporu jakou má prostějovský tým, to je snem každého trenéra a každého týmu. To je prostě paráda. Jen je to tenký led a musí to šlapat, jinak jde “o krk“ a v případě, že patříte k týmu soupeře, vám může přistát kelímek s pivem na hlavě. Ale to k hokeji patří.

Děkujeme za vaše odpovědi. Pokud chcete na závěr něco vzkázat, budeme rádi…

Jestli chci něco vzkázat, tak určitě to, že věřím, že prostějovský hokej, zejména mládežnický hokej, se vrátí do rodiny těch klubů, které jsou na hokejové mapě. A věřím, že zase budou v Prostějově vyrůstat, i když neříkám, že tu nejsou, další hokejoví talenti, kteří se prosadí v profesionálním hokeji a snad i v reprezentaci, anebo dál. Stejně jako ti, kteří dnes tvoří základ nového prostějovského hokejového klubu, ať už je to Marek Černošek, Pavel Kumstát a někteří další. Rád bych všem popřál do nového roku pevné zdraví a hodně úspěchů, včetně těch hokejových.