11/04/2017 v 19:05 od admin

Svět Ultras: SK Rapid Wien – RB Salzburg 0:0, 28. srpna 2016

Další díl naší rubriky Svět Ultras bude reportem ze srpnového utkání mezi vídeňským Rapidem a Red Bullem ze Salcburku. Zápas se sice odehrál před několika měsíci, ale na aktuálnosti nic neztratil. V příštím díle se budeme věnovat šlágru polské ligy mezi Lechem Poznaň a Legií Varšava.

SK Rapid Wien – Red Bull Salzburg

V průběhu srpna začínám projíždět rozlosování fotbalových soutěží v přijatelné vzdálenosti od našeho města. Hledám zápas, na který by stálo z hlediska atmosferý vycestovat. Nakonec vybírám utkání rakouské ligy SK Rapid Wien – Red Bull Salzburg. Rapid se pyšní novým krásným stadionem pro 28 tisíc diváků a také skvělou fanouškovskou základnou. RB Salzburg je umělým klubem, který je v Rakousku silně nenáviděn. Na internetu se dozvídám, že lze koupit lístky online i z České republiky, takže není co řešit, objednávám lístek v přepočtu za 540 korun a vyrážím do Vídně. Ke stadionu Rapidu, ve čtvrti Hütteldorf, dorážím asi hodinu před zápasem. Kolem stadionu se to hemží zelenou a bílou, tedy hlavními barvami nejpopulárnějšího rakouského klubu. Je radost se dívat, jak mají na sobě klubové symboly děti, holky, kluci, rodiny, důchodci. Prostě všichni. Občas si připadám i trochu trapně, že já na sobě žádný symbol Rapidu nemám. Kapitolou samo o sobě jsou dresy, které má na sobě nespočet fans. Narozdíl od hokejových vypadají ty fotbalové velice dobře. Zřejmě to bude také tím, že je lidé nosí v normálních velikostech a ne jak na hokeji XXXXXXXL až někde po kolena jako idioti.Naproti stadionu mě ihned zaujímá hospoda, která je uvnitř zařízená v klasickém anglickém stylu. Opravdová krása. Je beznadějně zaplněná jak uvnitř, tak i venku před vchodem. Hned vedle se nachází hlavní fanshop Rapidu, kde mi po vstupu okamžitě padá čelist. Neuvěřitelný výběr všech možných i nemožných suvenýrů, prostě co vás jen napadne. Do fanshopu proudí davy, které nakupují jako o život. Mno, máme co dohánět… Jakmile vyjdu z fanshopu, tak už slyším domácí Tornados Rapid, jak rozjíždějí první support. Do začátku zápasu zbývá nějakých 45 minut. Po pár metrech vidím další obrovský fanshop, ten už však vynechávám a mířím na stadion. Lístky mám až do rohového sektoru naproti domácímu kotli, s čímž se však nehodlám smířit a zkouším se dostat na podélnou tribunu, sousedící s nejživější tribunou Rapidu, která si říká Block West. To se mi bez sebemenších problémů daří, turnikety kontrolují pouze čárový kód vstupenky, nikoliv do jakých míst je určena. Sotva vcházím do útrob stadionu, tak vidím další fanshop, tentokrát už skromnější, stále však větší než u nás v Prostějově oficiální i fanouškovský dohromady. Chci koupit nálepky, ale v oficiálních fanshopech je neprodávájí, a tak se vydávám za domácími ultras. K mé smůle je však Block West od podélné tribuny oddělen plotem. 30 minut před zápasem vcházím poprvé na tribuny. Ten pocit a pohled, když vyjdete z útrob po schodech na tribunu na neznámý stadion prostě nikdy neomrzí. Stadion je skvěle vymyšlený. Není rozdělen na patra, která většinou kazí jak atmosféru, tak i optické prezentace. Má nízkou plastovou střechu, těsně nad vrchní řadou, díky které má tento svatostánek opravdu skvělou akustiku. Při vzpomínce na náš stupidně vyřešený zimák člověku až ukápne slza. Domácí ultras mají dlouho před zápasem narvaný kotel a jdou tak příkladem ostatním tribunám, které se plní výrazně pomaleji. Asi 15 minut před startem duelu začíná hrát hymna Rapidu, kterou zpívá celý stadion s roztáhnutými šálami. Běhá mi mráz po zádech, dnes poprvé a ani zdaleka ne naposled. V horních místech přilehlých sektorů u Block West je pár desítek míst na stání, což je pro mě, jakožto nefanouška sedaček, jasná volba. Sektor hostů se k mému mírnému překvapení plní poměrně solidně. Fanoušků ze Salzburgu mohlo přicestovat zhruba 500. V průběhu mače je ze své pozice nemám šanci slyšet. Dle viditelného pohybu to ale vypadá, že se jich do fandění mohla zapojovat pouze zhruba stovka. Celkově působila značná část hostujícího sektoru jako turisté, nikoliv fanatici.To domácí Rapid je úplně jiným kalibrem. S úvodním hvizdem se prezentuje plachtami, jež zobrazují nový stánek tohoto vídeňského klubu. Samo o sobě by tohle bylo na místní poměry spíše podprůměrné choreo, ovšem po několika okamžicích nastává zásadní změna. Na povel spíkra vylétají nad hlavy celé tribuny zelené a bílé papírky, což dodává celé prezentaci fantastický efekt. Následně spouští kotel skvělý support, ke kterému se velmi často přidávají okolní tribuny minimálně tleskáním. Z videí znám hodně chorálů Rapidu, a tak vím, že i v tomhle ohledu je dvaatřicetinásobný rakouský šampion opravdová špička nejen rakouské scény. Zaujme hlavně oslava nového stadionu na melodie italské hymny. Co se týče samotného fotbalu, tak musím říci, že se jedná dle mého názoru o bídnou záležitost. Vzhledem k faktu, že se utkávají dva celky, hrající evropské poháry, je to až lehce šokující. Rapid si za celé utkání vytváří jedinou šanci, hosté ze Salzburgu jsou fotbalovější a počet jejich šancí atakuje počet prstů jedné ruky Homera Simpsna. Zpět na tribuny, dalším oku lahodícím faktem jsou vlajky na tyčích v podání domácích Tornados. Desítky různorodých mávaček vlají nad hlavami fans prakticky po celé utkání, jen málokdy jdou dolů. Tribuny se i nadále fanděním baví, podélné tribuny střídavě sedí a střídavě stojí. To když jsou vyzváni, aby všichni skákali za ramena, a oni nejen že poslechnou a všichni do jednoho rozhoupou stadion, ale zůstávají stát i na další chorály. Po nějaké době si zase sednou, aby se za pár minut zase postavili a fandili svému klubu vestoje. Paráda. Někdy v průběhu druhé půle se po jednom ze zákroků hostujících plejerů nese stadionem hromové „Bull Red schweine“, což jen potvrzuje má slova o nejnenáviděnějším klubu v Rakousku. V kotli Rapidu se ještě rozhoří nějaká ta pyrotechnika a zápas končí 0:0. I přes nekvalitní fotbal domácí tribuny děkují hráčům a vyjadřují podporu do dalších bojů. Po zápase se v ulicích nic moc neděje, okolí monitoruje všudypřítomná policie. Prohlédnu si pár povedených graffitů domácích ultras a pomalu mířím směr hlavní nádraží. Návštěvu Rapidu doporučuji všem, kdož mají rádi pravou fotbalovou atmosféru. Vězte, že litovat rozhodně nebudete!