21/10/2015 v 12:51 od admin

Prostějov – České Budějovice 4:2, 17. října 2015
Naše druhá nejvyšší hokejová soutěž se nám rychle přesunula do druhé čtvrtiny a nás čekal letos po Třebíči a Šumperku, pokud tedy modrožluté dresaře stále můžeme brát jako soka na tribunách, snad teprve třetí domácí zápas, kde jsme očekávali na tribunách soupeře, tím měli být fanoušci českobudějovického Motoru.
V týdnu jsme uhráli historicky první výhru s Benátkami nad Jizerou a tak jsme byli patřičně v očekávání, kolik po tomto hanáckém Naganu navštíví duel s Motorem lidí. Do prostor našeho zimáku se nakonec dostaví 2584 diváků, což je letošní druhá nejvyšší návštěva a zhruba tolik lidí jsem i čekal, takže z mého pohledu o zklamání mluvit nemůžu.
Zápas začíná, v sektoru hostů se schází 73 Motoráků, kteří stejně jako my začínají fandit, z naší strany začátek vlažný ovšem postupně se kotel solidně rozjíždí, čemuž pomáhá i gól Patrika Husáka už ve čtvrté minutě. Hned zkraje třetiny také přichází řada na naši prezentaci, jde o malovanou plachtu, která vyobrazuje známého seriálového uličníka Barta Simpsona, jenž hráče nabádá ke skolení favorita, toto choreo bylo doplněno bílými igelitovými vlajkami.
Že si Bartův rozkaz vemou hráči zvlášť v první třetině tak k srdci asi nikdo nečekal, ještě před sirénou přidal druhý gól Martin „motorová myš“ Novák a naši hokejisté vedli 2:0. Ještě více příjemně zarážející byl poměr střel po první třetině, Prostějovští přestříleli v úvodních dvaceti minutách Motor 24:5.
Ve druhé třetině jsme posláni do tří a smrtící útok Motoru nabídnuté šance využívá, naše to však nezlomí a dvoubrankové vedení nám opět vystřelí Matouš Venkrbec. Fandění tím samozřejmě jde ještě víc nahoru, tleskáním se ať už s výzvou od kotle nebo bez ní přidává i druhá půlka stadionu a konečně to zase jednou vypadá, jak má.
Začíná nám třetí třetina a radost nám dělá jeden z hráčů, který se od začátku sezóny poměrně trápí, Tomáš Protivný dostal puk od Kuby Čuříka a neskutečně přesně vymetl pravou šibenici branky Motoru, z gólu má obrovskou radost a válí se po ledě pod naším kotlem zavalený svými spoluhráči z lajny.
Vedeme o tři góly a to se opět podepisuje na fandění, které jde ještě více nahoru, druhá strana s námi jede odpovídačky, vypíchnout musím, jak rychle pochopila princip odpovídačky o vládcích Hané, a dokonce je dvakrát nebo třikrát rozjíždí sama, což bylo naposledy k vidění snad v postupové sezóně, zvedá s námi ruce a prakticky sama od sebe se tleskáním zapojuje do většiny chorálů, takhle by to mělo vypadat vždycky.
V kotli panuje pořádný fanatismus, který je podpořen zbytkem stadionu, samozřejmě na to měl vliv fakt, že jsme vedli o tři góly nad adeptem na postup, ale fandíme vlastním hráčům na ledě, nefandíme podle toho s kým hrajeme nebo nad kým vedeme, my v kotli bychom tam měli vždy nechat maximum, ať už proti nám stojí Motor, Havířov, Jihlava nebo Kadaň a třeba strhneme i tu druhou stranu, která se k nám ale samozřejmě vždy tím tleskáním může přidávat sama jako tomu bylo v sobotu, my se zlobit nebudeme.
Motor v průběhu poslední třetiny ještě snižuje, což nijak nebere kvalitě našeho supportu, nicméně si asi podruhé za zápas všímám, že vlastně na druhé straně zimáku je těch sedmdesát tři kousků z jihu Čech. Ono se není čemu divit, protože jejich sektor je rozdělen podobně jako tomu je na domácích zápasech Budějovic, vpravo stojí ultras a vlevo postávají a posedávají fotříci, fanklubáci a jiná individua v dresech, kloboucích a jiných blbostech. Ultrasáci se snaží fandit celý zápas, dokonce i celkem svérázně řeší problém s protrhlým bubnem, nicméně při akustice našeho stadionu tato asi pětadvacetihlavá skupinka bojuje s větrnými mlýny.
Zápas končí, stadion se setmí a po dlouhé předlouhé době se na našem stadionu opět rozlehne vůně pyrotechniky, když odpalujeme osm červených bengálů, kterými jsme udělali menší mlhu už na zimáku v Mostu. Děkujeme za asistenci v podobě zhasnutí stadionu, výsledný efekt pyra byl díky tomu tisíckrát lepší.
Hráči přijíždí na děkovačku, sedají si na kruh na vhazování, aby si s nimi závěrečné Táhneme na hokej mohl dát celý zimák, jak tomu bylo zvykem v postupovém ročníku. Vyvoláváme ještě Matouše Venkrbce a Toma Protivného, kteří dělali pozápasové rozhovory a dali své první góly v sezóně a hráči mizí v šatnách, aby se po chvilce ještě jednou vrátili, to bohužel moc lidí nečekalo a tak hráčům děkuje už jenom malá skupinka vytrvalců v kotli. Hokejistům tedy znovu poděkujeme a dáme jim najevo, že podle nás zvládnou porazit i Slavii.
Lepší pozvánku na středeční výjezd jsme od hráčů dostat nemohli, takže jsem pouze zvědav, kolik se nás v Praze sejde. Co se týče domácích zápasů, tak nás nyní čeká nudná Kadaň a ještě nudnější Most, nicméně jsou to soupeři, se kterými bychom měli uhrát body a jak jsem již jednou zmínil, nefandíme kvůli soupeři, ale kvůli našim hráčům a ty podporujeme, ať už hrají proti týmu, se kterým přijede 200 fanoušků nebo žádný, proto pojďme opět stát v kotli a dohnat je k dalším výhrám, ať se posuneme v tabulce výš než na to osmé místo, kde právě jsme, ten tým v sobotu ukázal, že na to má.
Sepsal: Kafka
[…] Report zde […]