Kolín – Prostějov 5:3, 17. září 2022

Sobota, první výjezd nové sezóny a zrovna Kolín. Ano, přesně to bídné město od hochů z baráže, kdy nás učili fandit (pamatujete?). V sobotu ve 12 na hlaváku se scházíme 2 fanatici, značně unavení, jeden noční šichtou, druhý taktéž, ale trochu jinou…Třetí co byl domluvený nekomunikuje a čtvrtý se raději zakousne do stromu a dělá suchou větev. Za mě je tohle zklamání, sobota a ideální spoj a zájem nulový. Ano, chápu výjezd měsíce do Zlína, ale tohle je prostě bída.

V Olomouci nestíháme přípoj R888 a tak čekáme na další spoj. V tu dobu se ozývá mrtvý třetí výjezďák, že zaspal a dostává se jeho pověsti nejbláznivnějšího výjezďáka (blíž jak 200km nejezdí) a opravdu se zjevuje na nádraží (ani se neptejte jak). Cesta probíhá velmi skromě. Heff padne, s průvodčími prohodíme pár slov, přidáme si je na tiktoku a jsme spokojení.

Po příchodu na stadion musíme odevzdat nevypitá piva, vyzvedneme lístky od našeho kapitána Martina Nováka (díky ti!) a šupeme do sektoru ideálně na nástup. V sektoru se nás schází 6. Support 1. třetinu se skládá prakticky jen z pár rázných pokřiků a víceméně to je všechno. Druhá třetina je z naší asi nejlepší. Stoupající promile a zejména rezignace na výsledek už nás hází do laufu, kdy si vyzkoušíme i dlouhé chorály a buben nahrazujeme taktním mlácením do tribuny.

O přestávkách využíváme hojně místní hospodu, kde mimo jiné dáváme do pohody našeho zraněného hráče, který s náma super pokecá, je s námi v sektoru a fotí nám fotky do reportu. Třetí třetinu je to slabé, je rozhodnuto a prohráváme 3:5.

Pár slov k domácím. V kotli mají krásný počet fandících, pokřiky mají rázné a jsou rozhodně slyšet. Prakticky fandí celou dobu, hluchá místa vyplňují tleskáním. Optickou prezentaci si nepřipravují. Jediné co mě zarazilo, je pravděpodobně jejich nový chorál, kdy je to úplná kopírka našeho legendarního Táhneme na hokej. Z toho jsme velmi nasraní a probíhá lehká výměna názorů mezi sektory a hlavně otázka, kolik Kozlů na Hané bude.

Po utkání neprobíhá nic zvláštního, než dorazíme na nádraží navštěvujeme všemožné podniky a instituty ve městě, a čekáme na cestu domů. Ta je nakonec rozdělená, protože dva fanatici nemají dost a výjezd si prodlužují na kalbičku do Prahy, a tak jejich výjezd končí až v nedělních dopoledních hodinách.

Sepsal: Kaakic