Kolín – Prostějov 2:3 pr., 23. září 2020

Hned co v dubnu bylo svazem rozhodnuto, že do Chance ligy postoupí Kolín, Šumperk a Vrchlabí, byl jsem nadšen a smutný zároveň. Nadšen jsem byl ze všech tří nových soupeřů a smutný z dalšího rozšíření ligy. Vrchlabí už ve druhé lize potvrzovalo na tribunách svou kvalitu a s postupem o příčku výš očekávám minimálně udržení nastavené laťky. Šumperk je z Prostějova kousíček, dá se tam dostat pohodlně přímým vlakovým spojem, navíc výjezdy do tohoto města měly vždycky něco do sebe. A Kolín? Ten si pamatuju hlavně z našich posledních vzájemných zápasů v baráži a zajímalo mě, jakou proměnou za těch šest let tento tábor prošel. Je to totiž přesně 2366 dnů od posledního duelu Prostějova na jejich ledě. Právě vzpomínky na tento zápas a výhru u zeleného stolu je největší téma pro šestici fanoušků, která se vydala po železnici.

Druhá nejvyšší soutěž už zase začíná nabírat enormní tempo co se četnosti zápasů týče. Nikdy nepřestanu závidět fotbalovým ekipám, které to v tomto mají mnohem jednodušší. Jednou za 14 dní domácí zápas, jednou za 14 dní výjezd hezky o víkendech. To se musíš úplně jinak těšit na ty zápasy. Jen pro srovnání – nás čekal po sobotní Jihlavě a Havířovu třetí výjezd za posledních 12 dnů.

I proto se nás sešlo ve středeční termín za menší vlajkou v Kolíně 10 fandících hostí. Zda je to hodně nebo málo v současné nelehké situaci pro všechny fanoušky, to nechám na každém zvlášť. Při příchodu na stadion nás čeká zklamání. Věřili jsme, že by sektor hostů mohl být na fantastické tribuně za brankou ve druhém patře, odkud bychom jistě byli slyšet mnohem lépe. Takhle jsme uklizeni za naši střídačku a nuceni fandit do mantinelu. Úvodní branku vstřelí hned v první minutě Mrázek, ale hlasatel vyhlásí střelcem branky mladého prostějovského „flokejistu“ Michala Janečka. Protože zrovna věšíme vlajku, nikdo z nás neví kdo branku vstřelil. Že by ji dal zrovna „Janes“ se nám nechce věřit, neboť se za celou první třetinu neobjevil na ledě. O přestávce proto hledám šťastného střelce v aplikaci Livesport, která mě překvapí tvrzením, že střelcem první branky je Michalův strejda Martin Janeček, současný trenér Poruby. Tím však hledání nekončí. Náš oficiální facebook po zápase zveřejní, že branku dal Novák, hokej.cz označí Michala Janečka jako střelce, ale zároveň mu napíše ice-time 0:00. Až ze sestřihu zápasu je jasné, že střelcem byl Mrázek.

V průběhu první třetiny k nám přichází sekurity s příkazem, abychom si sedli. To striktně odmítáme a tento minisouboj v argumentech vyhráváme. Nad sekurity vedeme pouze do první přestávky, kdy vyvádí jednoho z nás, který alkoholem dnes rozhodně nešetřil a divím se, že se nám povedlo jej dostat dovnitř alespoň na tu první třetinu. Dlouhodobě se mi nelíbí, když to někdo přežene s alhokolem až do takového extrému, kdy dělá ostudu nejen sobě, ale i ostatním ještě před zápasem.

Na ledě dnes vidíme vyrovnaný souboj, který si propluje až do prodloužení. V prodloužení bod navíc pro naše barvy vystřelí Hrdinka. Letošní tým se mi zatím hodně líbí. Po těch letech v první lize vidíme zase jiný druh hokeje. Je otázkou kam až to bude stačit. Na jednu stranu se mi líbí naše hra, ale když hrajeme vyrovnaně s Kolínem, který je tipován na poslední místa a nemá minimálně tři klíčové hráče, tak koho vlastně chceme porážet?

Získaný bod Kolín slaví jako vítězství. Musím uznat, že dnes mě domácí fanoušci překvapili. Za třemi černými vlajkami se jich schází slušný počet, mají k dispozici skvěle fungujícího spíkra a bubeníka. Spíkr nenechává sektor ani na chvilku vydechnout a díku tomu domácí nemají takřka žádná hluchá místa. Buben taky funguje jak má, není slyšet víc než je třeba. Ve druhé periodě domácí vytahují trefný nápis na nového ministra zdravotnictví a stadionem zní pokřik „Český hokej pro fanoušky“, ke kterému se přidáváme.

Domácím k fandění také jistě pomáhá i zimní stadion, který má dobrou akustiku. Co mě ale na tom hokeji děsně vytáčí? Hudba z reproduktorů. Nejenže trhá uši a místní playlist není můj šálek kávy, hlavně přehlušuje fandění. Jak domácím, tak nám. Místní DJ to s lidma zjevně neumí. Dál bych domácím vytknul obšlehnuté chorály, ve kterých zaměnili pouze jedno slovo a dál spoustu dresařů, kteří tento tábor řadí mezi obyčejné fanklubáky. Fanklubáky s mírným upgradem. Nikdy jim totiž nezapomenu jejich hrdinské činy na internetu před odvetným utkání baráže z roku 2014.

Sepsal: mchlkrca