Historie prostějovského hokeje — z ledu, z tribun i z ulic – I. Díl

Pro fanoušky, kteří nečetli na staré verzi našeho webu historii prostějovského hokeje, nebo si ji chtějí připomenout, tu máme první díl ze série článků z roku 2009.

I. Díl ABSOLUTNÍ ZAČÁTKY, ANEB JAK TO ZAČALO…

Začněme, pro někoho možná překvapivě, v právě skončené sezóně. Na domácích utkáních diváci a fanoušci našeho klubu mohli zaregistrovat množství choreografií. Mezi nimi se v utkání proti Orlové objevila sestava věnovaná oslavě 95let hokejového klubu v našem městě. Pro mnoho lidí možná již neznámý znak prostějovského SK, jako nejstarší užívaný symbol vedle dnešního znaku Jestřábů. Již úctyhodné téměř stoleté trvání oddílu vysloveně volá po rekapitulaci. Dějiny hokejového klubu samotného jsou dostatečně popsány i na oficiálních stránkách. My chceme připomenout i události nedávné stejně jako dávno zapomenuté, které do oficiálních matrik jaksi „nepatří“ ale na které by se stejně jako na slavnou minulost klubu samotného nemělo zapomínat.

Úplné počátky ledního hokeje v Prostějově sahají až do několikrát zmíněného roku 1913. V té době víceméně spontánní aktivita sportovních nadšenců vedla ke vzniku hokejového mužstva, v tehdejší rozšířenější verzi tzv „bandy hockey s míčkem“. Historicky prvním soupeřem se stal náš regionální soused Haná Kroměříž. Slibný rozvoj byl ale záhy přerušen I. Světovou válkou a s tím souvisejícími událostmi. Doslova zásadním se stává po několikaleté vynucené pauze oficiální ustavení odboru ledního hokeje SK Prostějov. V zimě roku 1924 zakládá olomoucký Moravský večerník pravidelnou Pohárovou soutěž hanáckých klubů.

Tehdejší provázanost a jednotu oddílu SK Prostějov (dále jen SKP) dokazuje i to, že za první dresy sloužily hokejisty převzaté dresy fotbalistů SKP. Doba kdy naši hokejisté vyhrávají bez ztráty bodu velmi prestižní Tatranský pohár ve Vysokých Tatrách a dosahují úspěchů i na turnaji v tehdejší německé hokejové baště — Troppau, tedy Opavě, nás dostává do třicátých let, kdy už se z Prostějova stává město se slavným a i v Praze respektovaným hokejovým mužstvem. Na Moravě je Prostějov takřka neporazitelný a jediným vážnějším konkurentem je mu tým Horácké Slávie Třebíč.

Přelomovou se stává sezóna 1930/31, kdy klub získává první stálé zázemí v podobě přírodního kluziště, které bude sloužit svému účelu téměř dalších třicet let (v místě kde jsou dnes „staré kurty“ na Sportovní ulici). Mužstva SKP kralují sportu v našem městě s jasnou dominancí, ale je třeba uvést, že v té době působí u nás dalších pět sportovních oddílů, z nichž tři mají hokejová mužstva a další týmy existují např. i v Konici nebo Kostelci na Hané. V župních zápasech, v jakémsi “krajském mistrovství”, jsou výsledky téměř předem jasné a skóre utkání jsou velmi divoká.

Poprvé se také na ledě setkáváme s věčnou rivalitou s Olomoucí. Za poloprofesionální SKP v té době nastupuje hráčská špička našeho regionu a hráči jako Lolek Cetkovský, Michálek nebo bratři Jirotkové, pravidelně reprezentují ČSR na mistrovství světa! Na prostějovské kluziště již přijíždějí špičková zahraniční mužstva např. Vídně, Budapešti nebo reprezentační výběr tehdejší rozvinuté hokejové země (!) Rumunska.

V republikovém mistrovství 1932, které bylo oficiálním turnajem Československého svazu ledního hokeje a nejvyšší možnou metou pro hokejové kluby z celého území republiky, se Prostějov dostává až do finále! Soupeřem se mu stává LTC Praha, v té době jeden z nejlepších oddílů v celé Evropě. Utkání hrané na pražské Štvanici (na jedinné umělé ledové ploše v Československu, za zmínku stojí jistě i fakt že v Prostějově se o vybudování zimního stadionu uvažovalo již na sklonku třicátých let), ale končí očekávaným vítězstvím domácích. Tým SKP se ocitá na absolutním vrcholu klubové historie, následovaly ale odchody opor týmu do nejlepších oddílů své doby např. pražského LTC a mírný výkonnostní propad.

Jaká byla tehdy na zápasech SK Prostějova atmosféra? Z tehdejších novin, kde se sportu nevěnovalo tolik pozornosti jako dnes, toho nelze mnoho zjistit. Určité náznaky v dobovém tisku ale napovídají že už v té době byla v Prostějově poměrně horká půda… Co se však lze dozvědět, že utkání SKP byly v té době velkým hitem a zápasům hraným často v pozdních večerních hodinách (osm a až devět večer) přihlíželo zaplněné hlediště, což znamenalo něco přes dva tisíce diváků. Obdobné návštěvy si klub udržoval i ve válečných letech 1939 až 1945.

Roku 1939 se do týmu vrací největší „hvězda“ Cetkovský. Prostějov, s ním v čele, opět cestuje za hranice a podniká zájezd do Berlína. Během tehdejšího válečného stavu a hrozících náletů se zápasy přesouvají z obvyklého večera na brzké odpoledne, nebo dokonce desátou hodinu dopolední.

Příště: Logicky se dostaneme do poválečných let, kdy se konečně v Olomouci začíná hrát nejvyšší hokejová soutěž… ale ne zásluhou olomouckých, ale prostějovských hokejistů! Uvidíme kolik fans Prostějova neváhalo jezdit pravidelně povzbuzovat naše borce, jaká provázela poválečné zápasy atmosféra a mnoho dalších zajímavých věcí.

Autor: BBPV