Atromitos Peristeri – Legia Warszawa 0:2, 14. srpna 2019

Počet diváků: 2019 (cca 500 hostů)

V rámci každoročního letního eurotripu se tentokrát plným autem vydáváme na okruh Česko – Maďarsko – Rumunsko – Bulharsko – Řecko – Albánie – Severní Makedonie – Kosovo – Srbsko – Chorvatsko – Slovinsko – Rakousko – Česko. Při pohledu na tuto trasu nás samozřejmě zajímají také fotbalové zápasy, protože slavných klubových a především fanouškovských adres je v těchto zemích požehnaně. Máme zájem o rumunské trio Rapid, Dinamo a Steaua, ale při návštěvě Bukurešti žádný z těchto klubů nehraje ligový zápas doma. A tak je naše očekávání soustředěno na evropské poháry. Nejtvrdší ránu inkasujeme při losu předkola Ligy mistrů, kdy sice řecký PAOK naráží na superatraktivní Ajax Amsterdam, ale v době naší návštěvy Soluně se hraje v nizozemské metropoli.

Úterní utkání tak sledujeme pouze v jedné ze soluňských zahrádek, kde se tísní snad stovka fanoušků PAOKu, ať už sedících či stojících. PAOK jde sice za obrovského veselí do vedení, ale Ajax poté utkání otáčí ve svůj prospěch i díky 3 penaltám (2 proměněným), z nichž dvě byly dost sporné. To se samozřejmě nelíbí horkým řeckým hlavám a my si jen představujeme to peklo, kdyby hrál PAOK takový zápas doma. Ajax vítězí a postupuje po výsledcích 2:2 a 3:2 do dalšího předkola.

Vzhledem k tomu, že Aris hraje doma až ve čtvrtek, tak alespoň navštěvujeme stadiony obou zmíněných klubů. Tak jako všude na Balkáně v minulosti, i tady nemáme problém se díky vstřícnosti místních na stadion dostat. Ještě doplním, že stadion Iraklisu, posledního z trojice soluňských ikonických klubů, si prohlédneme jen z přilehlého kopce, jelikož nás docela tlačí čas.

Po zbývajících ranních prohlídkách Soluně se přes pár zastávek po cestě stěhujeme do Atén, kde už nás čeká odveta předkola Evropské ligy mezi Atromitosem Peristeri a varšavskou Legií. Samozřejmě bychom raději viděli někoho z trojlístku Panathinaikos, AEK a Olympiakos, ale štěstí nám v Řecku úplně nepřálo. Olympiakos hrál včera, Panathinaikos poháry nehraje a AEK hraje až zítra. Člověk by si mohl říct, že souboj Atromitos – Legia bude nuda, ale opak je pravdou.

Legia mobilizuje výjezd na horkou řeckou půdu a Atromitos na oplátku slibuje Polákům válku v ulicích. Večer před zápasem se objevují fotky, na nichž si oba tábory projevují náklonnost skrz nápisy, a tak se dá očekávat solidní podívaná. Na aténské předměstí Peristeri se vydáváme asi 2 hodiny před mačem. Ihned po příjezdu nás očumuje pár domácích, ale dál je už nijak nezajímáme.

Ke stadionu jdeme okolo parku, který je krásně vyzdoben graffiti Atromitosu. Kupujeme lístky a jdeme dovnitř. To se ukazuje jako zásadní chyba, protože uvnitř stadionu pro 9 tisíc fanoušků není vůbec nic. Nejsou lidi, není hospoda, není bufet. Vůbec nic. Po nějaké době nakonec nějaký místní domorodec naháže pár drobností na stolek a první občerstvení je na světě. Výběr katastrofální. Nic na jídlo, ani žádné pivo. Jen chipsy a podobné sračky. No nic, tady nám pšenka nepokvete.

Postupně se zaplňují oba kotle, ten hostující o poznání lépe. Může se v něm sejít na 500 Poláků. V domácím sektoru Chaos Gate je asi 200 fanatiků. Ještě před zápasem na sebe oba tábory gestikulují přes ploty, ale jsou od sebe tak daleko, že se nemohou ani slyšet, natož tak konfrontovat.

Začíná mač, Legia má navrch na hřišti i na tribunách. Řekové se sice snaží a když k tomu přidají svůj pověstný temperament, tak se na ně pěkně dívá, ale přece jen převaha Poláků je znát. Ta ještě zesílí po gólu Legie. Zápas se dle očekávání hraje v nenávistné atmosféře, oba tábory se velice často uráží. Jen škoda, že se zbytek domácích tribun mimo kotel téměř nezapojuje. Po přestávce Legia navyšuje vedení na 2:0, což její sektor náležitě odmění několika ohni. Jen škoda, že se nehrálo za tmy.

Hosté celkem v poklidu dokráčí k postupu a většina z 2019 diváků jde tak domů zklamaná. Po zápase se v okolí stadionu nijak zvlášť nezdržujeme, jednak máme svoje plány na večer a také nemáme úplně zájem se jako cizinci míchat mezi dva znepřátelené tábory.

Sepsal: Pirlo