3. a 4. čtvrtfinále Prostějov – Slavia Praha 2:6 a 0:1 po sn., 4. a 5. března 2016

Po více než zdařilém dvoudenním výletu do hlavního města se série přesunula k nám na Hanou a nás čekal nelehký úkol – předvést stejné galapředstavení jako v Praze i na našem zimáku. Prvním předpokladem k naplnění tohoto cíle bylo dostat na stadion co nejvíc lidí, k tomuto účelu posloužilo pár stovek letáků, které byly vylepené po celém městě i okolních vesnicích a lákaly lidi na hokej.A tak jsme mohli v pátek večer sledovat, jestli se tato výzva neminula účinkem. Zimák se plní hezky a už více než čtvrt hodiny před zápasem probíhá první odpovídačka s protilehlou tribunou. Zatímco je chystána velká choreografie, kotel několikrát vyzývá i ostatní k podpoře svého klubu popěvkem „dneska fandí celý stadion“. Náš hokejový stánek nakonec není vyprodán, což je přeci jen trochu zklamání, celkově si do něj našlo cestu 4755 lidí.S nástupem hráčů na ledovou plechu přijde na řadu naše úvodní choreo, na síti je vytažen malovaný Leonidas doplněný o velký nápis „Jako jednotlivci jsme slabí, společně jsme neporazitelní“ a žluté fólie po celé tribuně. Efekt je vynikající a celkově bych to hodnotil jako jednu z našich vůbec nejpovedenějších prezentací.
Ještě před úvodním buly je Matouši Venkrbcovi předána cena za vítězství v anketě Sympaťák WSM ligy, následně je celý stadion kotlem vyzván ke zvedání rukou a skanduje jeho jméno. Ten kluk si to opravdu zaslouží díky svému přístupu k fanouškům i bojovnosti, kterou předvádí na ledě.

Kotel je přirozeně zaplněn skvěle a lidé, co chystali choreo v něm jen těžko hledají volné místo, tentokrát opravdu není poznat, odkud pokud vlastně sahá. Nad ním dnes kromě klasických vlajek visí transparent „Nám hokej leží hokej na srdci, některým zas v žaludku“ reagující na nedávnou tragikomedii, která se odehrála na zastupitelstvu kvůli choreu z derby s Přerovem. S úvodním buly se spouští ohromný hukot, zbytek stadionu reaguje na předzápasové výzvy kotle a nepřidává se alespoň tleskáním pouze do některých chorálů, přidává se do většiny. První třetina je opravdu výborná, ačkoliv na ledě to teda žádná sláva opravdu není a prohráváme zatím pouze 0:1. Ve druhé třetině se fandí pořád velice dobře, ačkoliv inkasujeme další dva góly, stále jsme podporování i prostorem okolo kotle i lidmi na druhé straně, ale už se pomalu začínají objevovat první krizovější momenty, kdy už se fandí méně nahlas. Těch přijde více až v poslední třetině, kdy na tabuli už svítí hrozivé skóre 0:5, naštěstí se povede dát dvě branky, které, ač je jasné, že nám k výhře nepomůžou, zvednou náladu v kotli i na stadionu a zápas se dofandí dobře, i když poté ještě jednou inkasujeme do prázdné branky. Atmosféře taky trochu pomáhá vyhrocení situace na ledě a začnou létat vzduchem i první urážky k soupeři, zajímavé je, že úplně poprvé se neozývají z kotle ale odněkud z míst, kde se fandilo při loňském bojkotu. Zápas se tedy dohraje za dobrého dopingu, s hráči si poděkujeme Slávisté si mohou užít děkovačku se svým týmem. Tentokrát jich k nám dorazilo možná 40, přivezli s sebou dvě vlajky, ani jedna však nebyla taková ta bannerová, kterou vozili v průběhu sezóny a kterou jsme jim chtěli sebrat na výjezdu při dopoledním rozbruslení v Edenu. Jsou to klasické látkové vlajky, jedna Slavia Fans a druhá Slavia on tour, jediné, co by mě zajímalo je, zda si je dresaři platili sami… Pro dnešek si také připravili choreo, vytahují celkem hezký (i když na tom asi není moc co zkazit) nápis „Slavia on tour“ doplněný o červené a bílé balonky. Poněvadž jsou ovšem tupě rozeseti po celém sektoru, tak to nevypadá moc dobře, každopádně oceňuji aspoň snahu. Co se týče jejich fandění, víme o nich určitě více než na prvním utkání série v Edenu a pomáhají si dvěma bubny, ačkoliv by bohatě stačil jeden, to je tak vše, co k nim lze říci.

Na druhý den nás čeká další mač. Stadion se plní o něco méně, ačkoliv podvědomě asi většina lidí tuší, že jde o poslední hokej sezóny, celkem si na hokej najde cestu 4016 diváků. Ještě před začátkem utkání probíhá jedna akce, která se většinou děla až v průběhu utkání, vybíráme do kasiček na choreo. Měníme způsob, jelikož je nemožné obejít všechny při návštěvě přes čtyři tisíce lidí, takže tentokrát vybíráme už u turniketů a nutno říct, že se tato změna účinkem rozhodně nemíjí. Povede se totiž vybrat dosud nejvyšší částku vůbec, celkově jste nám na naše optické prezentace přispěli krásných 25 740 korun! Za každý příspěvek vám velice děkujeme. Děkujeme také našim hráčům, jelikož z kabiny k nám doputovala suma 2 000 korun!

Ještě před začátkem utkání na nás čekalo jedno překvapení na ledě, do branky se postavil Kuba Neužil, který dochytával páteční zápas, jak se ukázalo později, byl to velmi správný tah.
Opět dobře zaplněný kotel spouští support a opět to je dobré, ale řekl bych, že oproti včerejšku tomu něco málo chybí. Přišlo mi, jakoby bylo  vidět, že už si lidé trochu uvědomují, že v té sérii výrazně prohráváme a chtělo by to uhrát aspoň zápas a bylo zřejmé, že se fandění bude dost odvíjet od vývoje zápasu.

Jenže zápas se tak nějak moc nevyvíjí, naši určitě hrají nejlepší duel série ale i tak mají Slávisté hodně šancí, které ovšem ztroskotají na Kubovi v brance, který byl po celou dobu utkání opravdu fenomenální. Za to, do jakého zápasu v podstatě z ničeho nic naskočil a jak jej zvládl si vážně zasloužil i odpovídačku svého jména kotle s druhou stranou. Díky tomu, že zápas je tedy stále vyrovnaný je v podstatě pořád stejné i fandění, je dobré, silnější chvilky přichází, tak jako je to v podstatě pokaždé od jejich zavedení do repertoáru, při nových chorálech. Objevují se pak samozřejmě i slabší momenty, ty ale převažují povedené odpovídačky nebo fakt, že opět do většiny chorálů opět alespoň tleskají i prostory mimo kotel a druhá strana. Trochu slabší je to díky napětí na ledě ke konci utkání, zde však přijde na výzvu spíkra na pomoc jeden ze starších fanoušků, který rozjede několik pokřiků a kotel opět začíná velice dobře šlapat. Na ledě mezitím o výsledku nerozhodne ani prodloužení a přichází nájezdy. Ty, jak všichni moc dobře víme, nám nejdou a potvrdilo se to i teď, takže Slavia vítězí 1:0 a může se radovat z postupu. My ještě před začátkem prodloužení a po skončení nájezdů realizujeme jednoduché choreo, když jsou po celé tribuně rozdány vlajky, které po skončení zápasu doplňuje i pyro, se ztlumeným světlem je efekt celkem hezký a my se tímto loučíme se sezónou. Je trochu škoda, že jsme v play-off takhle vyhořeli nicméně sezónu jde hodnotit jedině kladně a to je vidět i po skončení zápasu, kdy se stále fandí a celý stadion našemu týmu tleská. Následuje dlouhá děkovačka, dvakrát se křičí s hráči „Táhneme na hokej“, celý stadion, včetně hokejistů, zvědá ruce a dojde i na klasické rybičky. Závěrem je ještě k sólo rybičce vyzván Kuba Neužil a hráči odchází do kabiny. Na druhé straně postup s fanoušky oslavili i Pražané, kterých dorazilo o něco více, možná 50-60? Těžko říct. Úroveň jejich fandění je v podstatě stejná jako na předchozím utkání a jediná změna je vlastně ten počet a také to, že tentokrát jsou bez chorea. Nám však přijde, že jsme hokejistům ještě dostatečně nepoděkovali za první sezónu po mnoha letech, kdy Prostějov hrál důstojnou roli v profesionální lize, takže si to namíříme na led, nejprve fanoušci skáčou rybičku pro ty, kteří zůstali v kotli a poté zavoláme hráče. S nimi nakonec odcházíme i k šatnám, kde blbneme se Šlahym, vyhecujeme trenéra Přecechtěla k rybičce stejně jako pana Luňáka, který nám slíbil, že příští rok tu baráž uděláme. No, uvidíme… 🙂 Když chceme ještě zavolat našeho Sympaťáka Matouše Venkrbce, je nám sděleno, že dělá rozhovor, takže se přemisťujeme do míst, kde to probíhá. Matouš je vyzván, aby něco rozeřval, takže si střihne úlohu spíkra pro „Táhneme na hokej“, pak skočí rybičku, pak hecneme k rybičce Lukáše Luňáka, pak Komára, který s nimi pro naše oficiálky rozhovor dělal, no, a nakonec všechny tři zároveň. Kdo by to řekl, že jsme tu ligu nevyhráli? 🙂 Když skončí tyto radovánky, uklidíme igelitové vlajky, které posloužily k poslednímu choreu letošní sezóny a odebíráme se na několik měsíců pryč z útrob našeho zimního stadionu. Závěrem se sluší poděkovat všem, kteří se podíleli na skvělé atmosféře v play-off, i těm, kdo se v základní části na horších zápasech podíleli na tom, aby aspoň nějaká byla. Děkujeme všem, kteří nám v průběhu celé sezóny přispěli na chorea a pomohli s nimi, ať už držením obouručky, mávání vlajkou, čímkoliv. A samozřejmě děkujeme vedení a hráčům za to, že jsme si mohli užít dobrou sezónu v druhé nejvyšší soutěži a příští rok se to snad posune ještě o kus dál, jak na ledě, tak na tribunách.

Sepsal: Kafka