2

Reporty

04/03/2016 v 15:15 od

1. a 2. čtvrtfinále Slavia Praha – Prostějov 5:2 a 5:1, 29. února a 1.března 2016

Díky výbornému konci základní části se náš tým umisťuje v tabulce na páté pozici a to znamená čtvrtfinálový výjezd zřejmě nejatraktivnější ze všech možných, v prvním play-off po třinácti letech se totiž potkáme se Slavií Praha. Připravujeme několik variant výjezdu a zájem je veliký o možnost s přespáním v Praze. První autobus na spaní v Praze je takřka zaplněn v řádu minut. O další varianty výjezdu, které jsou buď pouze na jeden zápas nebo s návratem domů moc velký zájem není, nicméně na přespání zaplňujeme dva autobusy.
Díky přímému postupu máme poměrně příjemnou pauzu od hokeje, kterým jsme, při tempu třech zápasů v týdnu (doufám, že od příští sezóny se bude hrát aspoň pětkrát), trochu překrmeni. Nicméně i tak chystáme prezentace na čtvrtfinále, malují se plachty, dodělávají vlajky a obouručky…DSC_3940V pondělí pak konečně přijde den D, kdy se schází v okolí zimáku a přilehlé restauraci desítky Prostějováků, kteří se skládají do dvou autobusů a vyráží na dvoudenní dobrodružství do víru velkoměsta. Cesta probíhá ve všemi možnými i nemožnými druhy alkoholu nasáklém duchu, někteří výjezdníci přichází vybavení například šesti láhvemi vodky. V autobuse se také prodávají nové vlepky a placky, jejichž jeden druh je už v průběhu těchto dvou dní prakticky vyprodán.12819264_570977826403490_7594309333117148486_oNení divu, že do Prahy Hanáci doráží velmi dobře nalazeni a přijíždíme s celkem komfortním náskokem, ačkoliv jsme vyjeli s mírným zpožděním. Kolem stadionu je poměrně dost členů ochranky i policistů, ale lístky si kupujeme u stejné pokladny jako domácí, takže moc nechápu pointu.
Na stadion celkem v pohodě pronášíme vše, co máme po předchozí domluvě s nějakou bezpečnostní manažerkou pražského klubu. Trochu problém nastává při věšení vlajek, paní ze Slavie se nelíbí, že vlajka Ultras Prostějov překrývá jednu z reklam, jeden ze zástupců kotle se jí snaží vysvětlit, že všichni fanoušci u sebe mají pyrotechniku a sundání vlajky je tolik naštve, že ji odpálí, i tak se však musíme smířit s tím, že zástava jde dolů.12787299_10208739962279776_1607441035_o (1)Sektor se plní, celkově do něj najde cestu 315 Prostějováků a se začátkem duelu zvedáme naši první prezentaci, kde je nakreslen pistolník z Divokého západu a doplňuje jej nápis „Zvítězit může jen jeden!“, roztažení plachty se neobejde úplně bez problému a je roztržena, ale vše se napraví a prezentace se povede.
Se začátkem zápasu se kotel také pouští do fandění a to je prostě skvělé, nemám výtku. Od začátku lidi fandí naplno a je úplně jedno, že brzo tečeme 3:0, po mnoha letech letech jsme v play-off druhé nejvyšší ligy a všichni si to užívají. Když už kotli dochází dech, spíkr vybavený novým megafonem trochu většího rozměru, vybídne lidi ke zpívání potichu, aby následně opět propukli ve skvělý fanatismus. Když třetiny končí, nikdo neodchází a chorály vždycky zní aspoň ještě minutu po síréně. V průběhu utkání taky rozdělujeme sektor na dvě půlky, které si spolu dají několik velice povedených opakovaček.12787565_10208739963119797_760189755_oNení třeba rozepisovat fandění v jednotlivých třetinách, protože v tom prostě extra rozdíl nebyl, když jsme prohrávali 3:0, fandilo se jakoby bylo vyrovnáno, když byl stav 3:2,  bylo to ještě o něco lepší, úroveň šla trochu dolů až s inkasovanou brankou na 5:2, ale i tak je to pořád velice dobré a Pražané jsou dnes doma opravdu pouze geograficky.DSC_4135A jo, domácí kotel, za celý zápas jsem si jich prakticky nevšiml, naše fandění bylo prostě tak dobré, že nebyl slyšet ani ten jejich stupidní buben. V první třetině je zaregistruji jenom jednou, když máme asi nejdelší pauzu mezi chorály, která mohla mít tak dvacet vteřin. Připravují si také optickou prezentaci, která spočívá v kartoniádě a transparentu, na kterém je něco jako „Vraťme Slavii, kam patří“. Jelikož je domácí kotel na stejné tribuně jako my, hodnotit mohu pouze podle pohledu na obrazovku na druhé straně zimáku. Takže stručně, na fanklubácké poměry to nebylo úplně špatné ale i tak prostě žádná bomba. Jinak co se hlasitosti týče, tak od zmíněného momentu v úvodním dějství je slyším, až když vedou 5:2, kdy se jim povede aspoň do pokřiku „Slavia do toho“ zapojit i lidi mimo kotel.davS hokejisty si zběžně poděkujeme, Sešívání si užijí děkovačku a my se odebíráme se ubytovat a pak míříme do restaurace, kterou jsme měli zarezervovanou. Tam se někteří věnují klasickému pohokejovému popíjení a jiní sledují například slávistické fórum a baví se nad některými příspěvky. Restauraci lidi pomalu opouští zhruba od jedné hodiny po půlnoci, nicméně zábava pokračuje ať už v hostelu, nebo v případech některých jedinců ve městě.
Naše skupina raději zůstává na pokoji a jelikož jsme věděli, že nestihneme úterní hospodský kvíz, kterého se pravidelně účastníme, tak si alespoň na velkoplošné obrazovce zahrajeme AZ kvíz (ne, nepřipravili jej pro nás fanoušci Havířova). Postupně k nám proudí dobrodruzi, kteří se vydali do města, dovídáme se, kolik utratili za taxi, či kdo kam skákal rybičku a před třetí hodinou ranní pomalu usínáme.davRáno opouštíme hostel, ačkoliv to tam v noci chvílemi celkem žilo, stížnosti na nás nejsou, nasedáme do autobusů a vydáváme se do Edenu, kde podle domluvy z předchozího večera zajdeme podpořit hráče na trénink. Na zimák jsou normální vchody uzamčeny, my tak volíme cestu přes jakousi vrátnici a kolem šaten vycházíme u ledové plochy, usidlujeme se na střídačce a za chvíli už přijíždí naši hráči. Někteří po nás koukají rozpačitě, ale například Šlahy se nás vůbec nebojí, pozdraví nás a protahuje se přímo před střídačkou plnou Prostějováků a s některými se dává do řeči. 12787356_1710886925825040_2107711276_oZe střídačky jsme správcem stadionu, nebo kdo to vlastně byl, vykázáni a tak si jdeme tak nějak po svých. Někteří sledují u mantinelu trénink, jiní míří do míst, kde se obvykle nachází domácí kotel a zdobí jej našemi vlepkami a dalším zase příjde pod ruku banner „Vždycky jsme s váma“, který visí nad slávistickým kotlem a působí jako nějaká náhražka vlajky. Pražany chceme naučit, aby si dávali pozor na svoje věci, nicméně se opět objevuje zmíněný správce stadionu, nejprve se Hanákům snaží domluvit a poté volá policii. Po několika minutách skutečně přijíždí několik antonů, a policisté nás vyhání ze stadionu, po jeho opuštění jsme vyzvání k předložení občanských průkazů, aby si je mohli opsat, to máme ovšem tak nějak na párku a z možná sedmdesátky přítomných Hanáků jim průkaz dává tak dvacet.phoca_thumb_l_10_slavia_jestrabi_trenink_03Zbytek volí cestu do přilehlé restaurace, kde desítky Prostějováků velice zaskočí obsluhu, která neví, kam dřív skočit. Kdo by to čekal, že v době oběda by mohla být plná restaurace lidí, že jo. Zde někteří tráví celé odpoledne, jiní volí další tour po Praze. A všichni se opět potkáváme až na stadionu, který je tentokrát monitorován díky dopolednímu „incidentu“ ještě pečlivěji. Zajímavé je, že policisty jsou někeří fanoušci, kteří patří k hlavním postavám kotle oslovování křestními jmény…DSC_4085I tak nám není zabráněno v pronešení domluvených obouruček a transparentu a opět zaplňujeme náš sektor, zde se dnes schází už trochu méně lidí – přesně 205. To jsme čekali, čekáme taky, že se projeví i únava, ať už klasická či společenská a taky to, že už ráno se podstatná část výjezdu probouzí tzv. „na Hadamczika“. I tak je doping na začátku zápasu dobrý, zvlášť když chvíli i vedeme, jakmile prohráváme 2:1, jde to už dolů a narozdíl od předchozího dne, jde i poznat, že nejsme jediný kotel v Edenu. Přesto se však zvládáme ještě oklepat a ke konci první třetiny se opět zvedá úroveň supportu. Pokračujeme také v zavedeném trendu, kdy po siréně neodcházíme a zpíváme chorály nějakou dobu po skončení třetiny.12810156_1111111185588906_1605829987_oOd prostřední části je fandění konstantní, opět jsme lepší než domácí, což nemůže nikoho překvapovat, ačkoliv je dnes jde aspoň sem tam slyšet, tyto momenty, kdy je jejich přítomnost znát využívají taky k odpovídačkám s tribunou na sezení. My ve druhé třetině vytahujeme choreo, obouručky, které už byly k vidění doma proti Havířovu doplněné o transparent „Za naše město“. Domácí jsou dnes bez prezentace, pokud nepočítáme sektorovku po gólech. DSC_4143Ve třetí třetině se také rozhodujeme, že opakovačky svedeme taky a stejně jako v prvním zápase rozdělujeme sektor na dvě půlky. V prvním utkání to přirozeně byl větší fanatismus, ale pořád to je super. DSC_4114Na ledě se to celkem sype, prohráváme 4:1, v závěru máme přesilovku, Luboš opouští branku, ale po chybě brzy inkasujeme na 5:1. Nevadí, zápas dofandíme, hráči přijíždí poděkovat. Je vidět, že jsou zklamaní, ale drtivá většina zůstává pod sektorem, z fanoušků na ně nikdo nebučí, nepíská, nikdo na ně není naštvaný, naopak, všichni z plných plic a posledních zbytků sil zpívají chorál „Jsme Prostějov“, k němuž se přidává postupně i několik hráčů (jmenovat můžeme třeba Lukáše Luňáka nebo Martina Nováka), hráči zůstávají dlouho a je jim dáno najevo, že se nic neděje, pokud v této sérii vypadneme, sezónu odehráli dobrou a po X letech se prostějovský klub v hokeji umístil na příčce, kam by alespoň zhruba měl patřit.
Hokejisté zajíždí do kabin, ale kotel se ještě s tímto výborným výjezdem nechce rozloučit, zůstává a dál zpívá zmíněný chorál, který prázdným Edenem zní ještě asi čtvrt hodiny po skončení zápasu, kdy už je umytý led. Naprostá paráda. Jako poslední opouštíme stadion a míříme do autobusů, které nás odvezou zpět do srdce Hané.
Přední část našeho busu je již dost vysílena a velká část z ní volí po cestě domů spánek. To neplatí o té zadní, ta se buď baví slovními projevy opilých členů a myslím, že slova „Karatéééé“, „Jasnééé“ a „Hoň mě“ bude mít v hlavě ještě dlouho, nebo se opilými členy sama v některých případech stává. To vede i k tomu, že se objevují i šavle, které v horším případě končí buď na oblečení nebo na podlaze autobusu, v lepším pak v igelitové tašce. Jeden z nejopilejších členů, který k neuvěřitelnému údivu všech, nic nepoblil, pak po výzvách skáče několik rybiček.
Do Prostějova dorážíme tedy v zasmraděném autobusu něco po půlnoci. Po výjezdu, který si užil snad úplně každý, na kterém jsme viděli fanoušky, kteří objeli skoro všechny města v lize, fanoušky, pro které to byl první výjezd, otce se syny nebo dědu s vnukem… Nikoho neštvalo, že se dvakrát prohrálo a nikdo by to podle úrovně fandění na naší straně ani neřekl, ale každý byl jistojistě rád, že jel, což můžeme soudit třeba podle příspěvků na našem fóru, nebo podle toho, že si na nic nestěžovali ani ti uremcaní Prostějováci. Děkujeme všem, kdo se těchto historických dvou dnů zúčastnili a pojďme se v tak skvělém světle ukázat i doma!

Sepsal: Kafka

Napsat komentář

  • Už se těším na report z Havířova od toho jejich Matěje.

    „Dnes se scházíme na plechu už dvě hodiny před zápasem, polkneme každý 10 škopků, vyleštíme bambusy při pohledu na našeho černého kapitána a razíme na zimák, proneseme balíky petard a světlic, ano MY JSME ZVĚŘ a naším hlavním posláním není kur*a čumět na hokej, ale šaškovat s touto pyrotechnikou. Mladá zvěř mezitím venku krade pět šáliků Jihlavským, kteří se po letech odvážili dobrovolně se nechat okrást u nás ve městě. Ano, toto je naše město, nechápu, proč sem někdo jezdí. Všichni, co sem přijedou dostanou od nás do držky a ještě jim ukradneme symboly, ale vše je fér. Protože přeci jen , my jsme ti nejlepší.
    Začíná zápas, při pohledu na tribuny vidím, že je zde hodně volných míst, na béčku už tradičně diriguje bradka a i dnes žebráme od lidí prachy na to naše chlastání, nechápu, proč si někteří neodpustí kecy typu, že stejně nic neděláme. Každý zápas jsme prakticky vítězové v hledišti. Nechápu proč k nám nikdo nejezdí.
    První branku střílí Dukla, atmosféra utichá a my přestáváme fandit, snažím se proto důrazně domluvit lidem, kteří se přišli podívat na hokej, že takhle tedy rozhodně ne, buďto budou šaškovat s náma nebo ať nechodí, později zase budu brečet, že nikdo nechodí a nás je tak málo.
    V třetině už se nic zázračného neděje, začíná přestávka. Jdu na klobásu, která je za solidních 35 Kč a do toho polknu ještě i další dva škopky. Po přestávce naši borci nastupují a druhá třetina může začít, i my v hledišti dnes sice nejsme hlasití, kurva jakto? Máme potenciál, tak pojďme všichni, ale nemáme soupeře, protože jen magor by se nechal dobrovolně okrást a zmlátit. My totiž fanoušky cizích klubů nerespektujeme, ale okrádáme.
    Náš cigán vyrovnává, stav je 1:1. Kotel se zvedá a spíkr v dobrém solidním tempu valí chorály, s citem používáme buben. Poté vstřelíme další gól, k mé radosti ho vstřelí Honza Maruna, už dvakrát jsem si dnes ustříkl, když jsem toto jméno slyšel. Ano to on, by mohl hrát v NHL, kdyby chtěl. Zatím ale hraje u nás. Díky Honzo i s tebou po play off zachlastáme.
    Druhá třetina končí a hosté odchází frustrovaní do kabin. My naopak skočíme na dalších deset škopků a chystáme se na třetí třetinu, ta začíná. Vytahujeme nad hlavy choreo, samozřejmě nejlépe graficky zpracované, fleky na plachtě děláme, že nevidíme. Přeci jenom jsme i s návštěvou 2222 diváků nejlepší ve VSM lize, skoro i v ČR. Co na tom, že v Budějovicích chodí 5000 fanoušků a v Prostějově je dnes téměř 5000. Ano, my jsme nejlepší, nemá na nás ani Brno a při troše štěstí se můžeme rovnat i s takovým kotlem jako mají týmy NHL.
    Zápas se chýlí ke konci, Dukla kouše, ale do ničeho ji nepustíme a cigi přidává další gól, i ty Kaňoure jeden.
    Hráčům poděkujeme, odjíždí do kabin, potom skáčeme jako opice a po značném alkoholovém dýchánku, řveme jako smyslů zbavení. Hráči se zpruzelí vrací na led, my jim poděkujeme znovu, hodíme po nich pár petard a razíme dát do držky fanouškům Jihlavy a ukrást jim zbylé symboly, tedy těm kteří ještě mají. Venku stojí slečna s miminkem oba mají jihlavské dresy a šály, proto neváháme a deset našich členů z mladé zvěře bere ihned tyto artefakty dotyčným a zapaluje je venku. Poté se všichni spokojeně odebereme na plech, kde kalíme až do rána.
    Hosté dnes přijeli, k mému velkému překvapení, a já osobně doufám, že se neposerou a příště přijedou zase a vezmou sebou, co nejvíc dětí a žen, ať se nám symboly lépe odebírají.
    Dnes jsem hodně spokojený, protože MY z českopolského pomezí jsme ti nejlepší a jen NÁŠ AZ má na to, aby přehrál i týmy z extraligy jako Spartu nebo Zlín. Protože oni vlastně také nemají žádné fanoušky.
    No a nezapomeňte zítra všichni zase na Plech a na AZet.