Prostějov – Havířov 3:2 po pr., 9. prosince 2017

Zápas proti rivalovi z Havířova a v sobotu? To tu už dlouho nebylo. Hosté vyhlašují, že nás po delší době poctí návštěvou ve větším počtu. Nic nepodceňujeme a v týdnu se snažíme hecovat lidi na tento zápas. Proti Litoměřicím visí před a uvnitř stadionu dva transparenty, na největší sociální síti poté pomocí soutěží snažíme vzbudit mezi lidmi zájem o toto utkání. Fanoušek hokeje v Prostějově je však nevyzpytatelný a tak s celkovou návštěvou panuje zklamání. Slušně se plní alespoň domácí kotel, naproti němu se za vlajku AZ Havířov staví přibližně sedmdesátka Slezanů. V tom dle jejich slov 7 fanoušků Poruby. Před pár lety havířovští vytáhli transparent, kde bylo něco ve smyslu „PV-Sigma..každý s někým mrdá..zaplať pán Bůh nejsme jako vy..“, aby s nimi pak do PV přicestovalo 7 fanoušků jiného klubu. Úsměvné.

S příchodem hostujících hráčů na led jde nad hlavy spodní části tribuny plachta s jasným vzkazem “ ZKURVENÉ HAVÍŘOV“, v horní části na stání vlají křížové vlajky. Na tento zápas máme připraveny dvě celotribunové choreografie. Jako první se rozhodneme použít právě tu antihavířovskou. Aby si i hráči na ledě uvědomili, že dnes se nehraje obyčejný zápas. Po zápase se samozřejmě najde na fórech či v komentářích na fejsbůku několik pohoršených jedinců, co si musí kopnout. Dnes je to svým způsobem v kurzu, nadávat na ty bezmozky z kotle. A tak zatímco v euforii v roce 2014 aplaudoval „cigánovi z Přerova“ celý stadion, dnes je „Zkurvené Havířov“ špatně a nemá to s hokejem nic společného. Když si odmyslím to, že tito lidé nikdy v Havířově nebyli ani nebudou, rychle zapomněli třeba na to, jak nám Slezané ničili stadion nebo fasády v okolí stadionu.. To už ale začíná utkání a s ním i boj na tribunách. Oba tábory si od samého začátku vymění několik pozdravů. Kotel domácích pak jede takový svůj standart, hosté, ač je na svém místě kvůli otřesné akustice příliš neslyším, zase všichni do jednoho příkladně používají ruce a zapojují se do supportu. Dalo by se říci, že oba tábory předvádí výkon, za který by v jiných táborech panovala euforie, avšak my i hosté moc dobře víme, že máme na víc.V tomto duchu se nese skoro celé utkání. Domácí kotel se sice snaží, ale dnes tomu něco chybí. Nechápu čím to je, že například proti Frýdku nebo Karlovým Varům předvedeme na tribunách fakt parádní výkon, ale proti Havířovu, rivalovi z největších, kdy právě v takovém zápase se máme předvést, je to nemastné neslané. Velkou kritiku si ode mne pro tento zápas vyslouží okolní tribuny, které 2 třetiny snad spí a ke kotli se téměř nepřipojují. Proběhne pár opakovaček s druhou stranou, které však nedosahují takových decibelů jako třeba ve výše zmíněných zápasech. Za zmínku stojí snad jen opakovačka „Táhneme na hokej“, která se povedla. Ale na takový zápas je to strašně málo.

V přestávce mezi druhou a třetí třetinou hosté rozbalují transparent „Pozor, zvěř“, který bude součástí jejich choreografie. V prvních minutách třetí třetiny dáváme dvě rychlé branky a vyrovnáváme stav utkání. To konečně trochu probere spící tribuny a hlasitost prostějovských chorálů je rázem vyšší. Okolo desáté minuty hosté k připravenému transparentu vytahují vlajky na tyčích doplněné stroboskopy. Výjezdová klasika, která vždycky bude vypadat dobře. Navíc doplněná o hezký transparent. Osobně se mi chorea tvořená lesem vlajek čeřícími dým z pyra strašně líbí, takže za mě opravdu povedené.Co se týče pyra, nezůstalo však jen u stroboskopů a v hostujícím sektoru bouchá i několik dělobuchů. Dva dokonce přiletí i na led. Utkání je tedy na několik minut přerušeno a hosté nakonec musí na příkaz doktora Luňáka opustit stadion. Do sektoru hostů přichází sjednat pořádek policie. Domácí kotel dává ihned najevo, co si o přítomnosti četníků na stadionu myslí. Okolní tribuny reagují tak 50/50. Někdo euforicky tleská zachráncům s teleskopy, jiný si s kotlem zakřičí A.C.A.B., většině je to však tak nějak jedno, spí dál.

Za sebe říkám, že ty dělobuchy na stadionech jsou kravina. Snažíme se za něco bojovat, chceme pyro na stadionech, ale takové akce tomu moc nepomáhají. Nebudu však moralizovat jako jiní, i my v tomto máme máslo na hlavě. I z našeho sektoru několikrát v minulosti dělobuchy létaly. Po vyklizení sektoru hostů se dohrává zápas tzv. nahoru-dolů, kdy oba týmy spalují neskutečné šance a alespoň tahle jízda na ledě některé spáče probere. My máme nachystanou druhou choreografii, kterou chceme původně vytáhnout s koncem zápasu. Nakonec se však rozhodneme ji nevytahovat z několika důvodů. Hosté jsou pryč, není se tak před kým prezentovat, po pyru je v hale snížená viditelnost, ani lidé z druhé strany by moc neviděli a na fotkách by to vypadalo všelijak. Na závěr také zklamala návštěva, kdy k tomuto choreu prostě potřebujeme plnější tribuny..Zápas nakonec končí v prodloužení gólem lucavialiho a my si s hráči můžeme zakřičet šestou vítěznou domácí děkovačku v řadě. Snad se doma takhle bude dařit dál!

Po zápase má většina z nás smíšené pocity, ode dneška se prostě čekalo víc. Snad přijde náprava 29. prosince v domácím utkání se Vsetínem, v zápasech s nímž máme letos co dohánět.

autor: vlasta_palička