Třebíč – Prostějov 1:2 po sn., 15. října 2016

Hecování na výjezd října do Třebíče probíhá s velkým předstihem a autobusy se slibně plní. Už poměrně dlouho před oficiálním srazem se u našeho stadionu hemží fanoušci, aby si zakoupili na výjezd nová trička a po půl druhé odpolední se dvěma autobusy směr Třebíč vydává 94 fanoušků. Na tomto počtu výjezdníků samo o sobě není nic moc zajímavého, ale v tento den zaznamenáváme jeden pro nás velmi radostný rekord, když cestuje v autobusech hned 10 mládežníků do 15 let. Věříme, že to nebyla pouze jednorázová akce, ale že to kluky a dívky bavilo, a budou jezdit dále. A klidně i s dalšími kamarády či příbuznými. Jste budoucnost prostějovského hokeje!Podobně jako při prvním černém výjezdu letošní sezóny do Frýdku zastavujeme v městě blízkém naší cílové destinaci na jedno předzápasové a necelou hodinu před úvodním buly vystupujeme před třebíčským stadionem.Pod sektor pověsíme vlajku Stoletá tradice a čekáme na úvod utkání. V úvodní třetině je náš support takový všelijaký, časté opakování chorálů a docela velké pauzy mezi nimi tomu také moc nepomáhají a prostor vyniknout dostává domácí kotel, který v úvodních dvacet minutách fandí velice dobře a připravuje si i optickou prezentaci, plachta a transparent sice nevypadají kdovíjak, v tomto ohledu jsou Třebíčtí za jinými tvořícími tábory docela pozadu, ale aktivita se cení. Náš doping není sice zase až tak hrozný, každopádně v počtu 152 lidí jsme se mohli určitě předvést o lépe.Před druhou třetinou se trochu upravuje sektor, vlajku posouváme výš a na spodní zábradlí se instaluje choreo. Malovaná plachta se stejným motivem jako mají naše nová trička doplněná o nápis „na véletě“ rozhodně špatně nevypadá. Celkově support ve druhé dvacetiminutovce jde nahoru, po pětatřiceti minutách se také dočkáváme první branky, kterou vstřelil náš Lukáš Krejčík, což nám také dává vítr do plachet.Fandění třetí části jde z naší strany asi opět o trochu dolů, každopádně je to stále lepší než v té první. Dávají o sobě vědět inteligentní jedinci z domácích řad sídlící na tribuně proti třebíčskému kotli, což spustí překřikovanou a možná i nějakou pivní přehazovanou. Pořádný zlatý déšť, tedy z piva, přichází až po konfliktu sekuriťáků s jedním z našich fanoušků, ti jsou vysprchováni pořádně všichni. Probíhají i urážky s domácím kotlem, který zveme na příští zápas na Hané, tak uvidíme, kolik jich dorazí.V závěru třetí třetiny Třebíč na ledě srovnává a domácí díky tomu zvládnou na stadionu udělat slušný rachot. Dramatické utkání dospěje až do prodloužení, kde, ačkoliv mají naši přesilovku, nevidíme rozhodující gól a tak přichází nájezdy, v nichž dvěma povedenými trefami vystřelí bod navíc pro náš tým Lukáš Krejčík.

V našem kotli se rozhoří několik hirošim, což, jak je už v Třebíči zvykem, vede k osvěžení několika Prostějovských hasičákem. Zaměstnanci hasičského sboru ve městě na Vysočině opravdu moc rozumu nepobrali. Nějaká pyrotechnika se se závěrem duelu rozhoří rovněž v domácím sektoru.Na konec si užijeme děkovačku s naším týmem. Jednotlivě jsou oslavování Pavel Kantor a Lukáš Krejčík, kteří měli velký podíl na našem vítězství a stadion opouštíme, když už je takřka liduprázdný.Než se dostaneme k pozápasovému dění, krátce se podíváme za vystoupením domácího tábora. Ten předvedl určitě nejlepší představení, jaké jsem zatím od nich měl možnost zatím vidět. V kotli se sešlo za třemi flagami zhruba sto fanoušků, kteří v první třetině byli na tribunách o něco málo lepší a připravili si i malované choreo, v dalších dvou dvacetiminutovkách až do vyrovnání jejich týmu tahají za kratší provaz, ale stále je o nich vědět. V průběhu utkání se nad jejich kotlem objevují malé i velké mávačky a na závěr odpálí i nějaké pyro. Stačí už jen dodat, že celkově si na zápas našlo cestu 1920 diváků.Když se po zápase u stadionu chystáme do busů, zjišťujeme, že se nakonec dění na zimáku neobešlo bez zadržených, takže všechny z dopravních prostředků vyháníme a čekáme na zatčeného, který je nakonec po zdlouhavém vyjednávání propuštěn za úhradu škody, kterou sice způsobil, ale po zásahu proudem z hasičáku do obličeje.Se zpožděním se vydáváme na cestu, která je veselá, v autobuse probíhají orgie, které radši nebudu víc přibližovat, ačkoli by nejspíš vydaly na samostatný report. Opět se projevuje lidová tvořivost, když vzniká popěvek „Ty defekte, já tě dám bekhenda“, který určitě získá své místo v našem výjezdovém zpěvníku. Před náš stadion dorážíme o dost později než bylo původně v plánu, ale s dalším výjezdem plným srandy v zádech.

Sestřih fandění

Sepsal: Kafka