Třebíč – Prostějov 0:3, 14. ledna 2017

Souboje s Třebíčí patří letos k tomu nejlepšímu, co jsme na stadionech zažili. Jelikož se jedná o poslední sobotní výjezd v základní části v relativně blízké vzdálenosti od domova, věřím, že i přes otřesné výsledky a hokej a celkově negativní atmosféru, si najde cestu dost Prostějováků na to, abychom se důstojně předvedli.

Krátce po jedné hodině odpolední vyráží ze zasněženého Prostějova autobusem 60 Hanáků. Cesta probíhá ve výborné náladě. Je opravdu velký rozdíl, když jede bus úplně plný, než když je z poloviny prázdný. Ve Velkém Meziříčí si dáme hodinovou zastávku. Každý se ve městě baví po svém, ale dříve či později se stejně každý vydá do jedné ze dvou otevřených hospod, kde z nás měli opravdu radost.K zimnímu stadionu v Třebíči přijíždíme půl hodiny před zápasem. Na první pohled je zřejmé, že se tu nic nezměnilo. Neskutečné množství policistů i sekuriťáků na každém kroku, uzavřené silnice, sektor za bránou jen pro hosty. Říkám si, jestli to platí domácí klub, na kolik je jeden takový zápas vyjde?

Bohužel na zimák nám nejsou vpuštěny vlajky na tyčích, kterých vezeme opravdu hodně. A také jeden fanoušek, který si za to ale může sám, protože prostě přebral…

Celkem se nás v sektoru schází 74. Na první zápas nás zde sice bylo jednou tolik, ale myslím si, že s tímhle počtem, na to, v jaké jsme situaci, může panovat spokojenost. Co by za to jinde dali.Svůj kotel solidně plní také domácí. Věší tři své zástavy a celý zápas, dle mně, fandí docela dobře. Na to, že celý zápas prohrávají. Mají několik hluchých míst, většinou po inkasovaných gólech, ale tak je tomu téměř všude. Úderné pokřiky prokládají delšími chorály a kolikrát je to opravdu hlasité. Co mne však zklamalo, je opět téměř nulová aktivita okolních tribun.Náš support je dnes hodně ovlivněn absencí jak stálého, tak náhradního bubeníka. Obzvláště u delších chorálů je to znát, protože „umírají“ dříve, než je obvyklé. Jinak se ale fanděním bavíme po svém a krev do žil nám vlévá i dění na ledové ploše, kdy od páté minuty neprohráváme…Akustika místního zimáku je velice dobrá, a proto si troufám tvrdit, že jsme krásně slyšet. Fandí totiž všichni přítomní, dnes vyjeli opravdoví fanatici s cílem užít si poslední sobotní výjezd. První třetina byla trochu slabší, od druhé třetiny se vyměnil člověk za bubnem a bylo to už velice dobré, s přibývajícími brankami v domácí síti až výborné. Ve třetí třetině v tomto výkonu pokračujeme do té doby, než se asi třetina sektoru kvůli nějaké rozmíšce s ACABy přesouvá ke dveřím. Bohužel sám nevím, co přesně se tam stalo. Support tím na pár minut utrpěl, ale jsou i důležitější věci!Musím ještě vypíchnout dvě věci. Pokřik „Pivorežná“ je legendární a zná ho celá republika. Poslední dobou se z něj však nedařilo vymáčknout maximum, každý to řve jen na půl huby, navíc kolikrát byla až zbytečně často za zápas. Dnes se však spíkrovi podařil husarský kousek, když krátkou rozmluvou vyhecoval lidi a tento pokřik byl pokaždé jednoznačně to nejhlasitější, co jsme předvedli. Fakt paráda!Druhou věcí, kterou bych chtěl zmínit, je oslava gólu Lukáše Krejčíka na 3:0. Je to jeden z hráčů, co šlape naplno i když se nedaří. Po Jihlavě rozkopal koš v tunelu, dnes z té oslavy byly také cítit velké emoce. Kéž by tohle zapálení bylo vidět u všech.

Po zápase si střihneme s hráči klasickou děkovačku. Při odjezdu hráčů do šaten spustíme „Arnošt ven“, protože jedna vlaštovka jaro nedělá. Po Jihlavě pohár trpělivosti přetekl i těm největším optimistům a nad Arnoštem jsme zlomili hůl.Při odchodu ze stadionu k našemu sektoru přichází provokovat šestice domácích. Nutno dodat, že neměli navlečený dres a vypadali, že rány z listopadového měření sil u nás, jsou již zahojené. Přes obrovské množství policie a security je však jasné, že se nic nestane. Škoda, dnes by na naší straně bylo připraveno mnoho zlobivců.

Sepsal: vp