Šumperk – Prostějov 3:4 sn., 6. října 2021

Na malé derby do Šumperka se vydáváme po dlouhých pěti a půl letech, bohužel však v pracovní den. Většina z nás už ani nepamatuje, jak to okresní město bez náměstí vlastně vypadá. Vyhlašujeme bus, ale o ten není příliš velký zájem především z pracovních důvodů, jelikož hodně výjezďáků volí kvůli časové tísni raději auto. Nakonec tedy bus rušíme a vydáváme se na sever právě hromadně auty. Cesta probíhá až překvapivě v pohodě, nikde žádné zdržení.

Ke stadionu přijíždíme chvíli před utkáním, ale neandrtálec u vchodu nám posunky sděluje, že vstupenky si musíme koupit na domácí pokladně 5 kilometrů od našeho sektoru. Vysíláme jednoho z mladých, jenž kupuje lupeny pro všechny. Kvůli tomuto nesmyslnému zdržení se formujeme v sektoru asi až v 6. minutě. Ihned začínáme fandit, ale jsme zbytečně moc roztahaní, a tak stojí support za hovno. Všechno ještě zhoršuje NEUVĚŘITELNĚ HLASITÁ hudba, při které kurva neslyším ani sám sebe. Takovou zhovadilost pamatuju naposled v Edenu na legendárním playoff. Aby toho nebylo málo, tak ještě fanklub domorodců mlátí do své popelnice hlava nehlava. No, nebudu lhát, představoval jsem si výjezd teda úplně jinak.

O přestávce svoláváme taktickou poradu, při které debatujeme, jak a co zlepšit. Na začátku prostřední části naháníme lidi k sobě a prakticky okamžitě to nese své ovoce. Samozřejmě nám pomáhá také vyrovnávací branka a následný obrat, ale ta pospolitost sektoru byla klíčová. Fanděním se najednou bavíme, je nás hodně slyšet a vše graduje, když se při neuvěřitelném tlaku připomínajícím fotbalové bago vysmíváme Šumperku pokřikem “heeej” po každé přihrávce. Skvělá atmosféra z naší strany pokračuje až do konce třetiny, a tak můžeme být navýsost spokojení.

Ve třetí třetině konečně létají vzduchem nadávky, primárně tedy z naší strany. Na rivalitu, jež panuje se Šumperkem až na výjimečná období prakticky od nepaměti, jsme nezapomněli a hodláme v ní pokračovat. Po několikerém vyvolání už to nevydrží ani domácí a zazpívají nám Pivorežnou. Konečně, jsem nadšený. Už jsem měl totiž obavu, že si nemohou vzpomenout na slova.

Pokud mám ještě zůstat u domácích, tak ti fandí spíše fanklubácky. Tedy málo zpívání, zato hodně mlácení do bubnu. Každopádně v mnoha momentech se do tleskání zapojuje celý stadion a je z to jejich strany slušný hukot. Celkově jsme byli svědky, na současné prvoligové poměry, utkání s velmi dobrou atmosférou.

Nás se v sektoru za vlajkou Sportovní klub Prostějov sešlo celkem 67, s čímž můžeme být spokojení. Celou třetí třetinu, včetně prodloužení a nájezdů, před námi vlaje nová mávačka SKPV, která sektoru dodává šmrnc.

Ve vyrovnaneném mači vítězíme po nájezdech a děkovačka opět snese měřítko. Hráči si ji evidentně užívají a jsou za podporu rádi. Jaký to rozdíl oproti předchozím sezónám.

Sepsal: Pirlo v Besedě