Slavia Praha – Prostějov 1:3, 15. září 2018

Na rozdíl od utkání v Benátkách zápasy v pražském Edenu v poslední době (s výjimkou zápasů play-off) slibují bodový přísun pro naše mužstvo. Možná i toto mělo spolu se sobotním termínem nalákat prostějovské fanatiky k návštěvy hlavního města. Příjezd bodrých Moraváků nás, kteří se všemožně snažíme vlivu hlavního města odolat, vždycky naladí s příslibem dobré atmosféry, která by v Edenu znamenala skoro domácí prostředí. Bohužel vliv hodů a možná i začátku sezóny zapříčiní, že do metropole dorazí jen okolo čtyřech desítek Prostějováků. V sobotu je to opravdu škoda, protože ještě čtvrt hodiny před zápasem to v hale vypadá, jak by se hrál pouze zápas juniorů…Nakonec se v hale schází okolo sedmi stovek hokejových nadšenců, na atmosféře to ovšem moc poznat není. Slávistický kotel je slyšet jen občas a bouře při prvním domácím gólu také není bůhvíjaká. Náš sektor se snaží poctivě fandit od začátku, ale bohužel se opět nezapojují všichni, takže rozhodně ze sebe nevydáváme to, co bychom mohli. Jak jsem již uvedl, první gól vsítila Slavia, což nás trochu překvapilo, vzhledem k letnímu výprodeji sešívaných i opticky lepší hře z naší strany v úvodu utkání. Naštěstí v poslední minutě poslední třetiny si sám vybojoval pásmo a následně i gólovou příležitost vloni ještě slávista Marek Račuk a alespoň trochu zlepšuje naši náladu do přestávky.

Utkání na Slavii poslední dobou nepřináší mnoho branek (po přestřelce v úvodním vzájemném duelu v Praze v sezóně 2016/17 to jsou v následujících třech zápasech pokaždé jen tři branky) a nejinak tomu je i v sobotu. Rozhodnout tedy musela efektivita v zakončení a výkony brankářů, přičemž v obou případech na tom byli lépe Hanáci – vítězný gól vstřelil v 28. minutě Tomáš Karpov sparťanské dvojce (chytající navíc v masce s logem Sparty!) v brance Slavie Davidu Honzíkovi, naopak Kuba Neužil nás podržel několika svými zákroky především v poslední třetině. Proto jsme mohli z Prahy odjet potřetí v řádě v rámci základní části s plným bodovým ziskem.

Co se týče úrovně fandění, myslím, že se postupem času zlepšovala, střídali jsme chorály novější i ty dříve vytvořené a u těch jednodušších se zapojili i ostatní. V některých okamžicích jsme tak produkovali i slušnou atmosféru, za což nám po závěrečné siréně přijeli poděkovat i hráči, se kterými jsme si dali tradiční děkovačku. Na závěr tak nezbývá než dodat, aby se podařilo naplnit co nejvíce míst v autobuse(ch) do Budějovic, protože tam už by počet 38 fanoušků nemusel stačit… (mimochodem, ze zápasu se musím omluvit, protože zrovna tou dobou křtím ve svatém městě svoji dceru, aby, byť narozena v Praze, věděla, že ji v žilách koluje hanácká krev. Takže spoléhám na vás, Prostějováci!)

Sepsal: zbyna1