Prostějov – Vsetín 6:5 po pr., 8. září 2018

Po rozlosování soutěže nezavládla mezi prostějovskými fanatiky zrovna euforie, přivítat v prvním sobotním kole doma Vsetín nepatřilo úplně mezi vysněná přání. Když si vezmeme tradičně slabé návštěvy na začátku sezóny a k nim připočteme očekávaný nájezd Valachů, tak to dávalo tušit tu nejtěžší zkoušku hned na úvod soutěže. Jak běží čas, tak se začínají hemžit zaručené informace a odhady na počet hostů. Pomyslný strop končí na čísle 1500. Skvěle se nad těmito rozhovory bavím a je mi jasné, že žlutozelených nedorazí ani třetina této cifry. Větší obavy mám ale o domácí fanoušky, aby to pro nás nebylo úplné fiasko.

V den utkání se schází velké množství SKalních již pár hodin před mačem, z lidí je cítit značná natěšenost na první mistrák. Zábava je slušná, zapěje se i nějaký ten chorál. Po jeho skončení jen zaslechnu poznámku od osamoceného stolu hostů, že si to máme užít, protože nás na stadioně nebude slyšet. Když vidím, že se jedná o starší pány, tak ani nereaguji, nemělo by to smysl. Každopádně tady ta velkohubost, ať už je z jakékoliv strany, nikdy nevěští nic dobrého.

Když docházím na stadion, tak už je k vidění solidně se plnící sektor Vsetína, o poznání méně solidní je to se zaplněností našeho sektoru. Nakonec jsou však obavy z fiaska zažehnány, do kotle si našlo cestu poměrně dost fanoušků, kteří vypadají natěšeně, i když proti nim stojí početnější soupeř. Je jasné, že nám dnes musí pomoci kromě ostatních tribun také hráči. Začíná zápas, atmosféra je skvělá z obou stran. Myslím, že úvodní minuty snesou v ochozech opravdu přísné měřítko. To se určitě nedá říct o dění na ledové ploše, kde to vypadá jako by hrály týmy zachraňující se ve druhé lize. To se však mění první brankou zápasu, jež odstartuje pětiminutový gólostroj, kdy jdou do dvoubrankového vedení hosté, aby Hanáci předvedli skvělý obrat a strhli vývoj na svoji stranu. V průběhu této jízdy vytahují svoji proměnnou prezentaci Vsetínští, v níž popichují hokejový svaz. Roztažení plachet nebylo úplně ideální, ale celkově se jednalo o choreo trefné a pěkné. Pro někoho mohlo být překvapením, že jsme si žádné choreo na takový zápas nepřipravili my. Důvodů bylo ale hned několik. Od tragické viditelnosti prezentací při utkáních, kdy svítí ještě slunce, přes stěhování prostor pro tvorbu až po finanční problémy. Ty rozebereme ještě v průběhu září v samostatném článku. Zápas nadále pokračoval v houpačkovém tempu i na tribunách. Jednou byli slyšet více hosté, potom zase domácí. Musel jsem se chvílemi v duchu až smát, jak jsou lidé ovlivnění děním na ledě. Vedu, tak fandím pořádně. Prohrávám, tak fandím na půl plynu. Na jednu stranu je to pochopitelné, po gólech jste v laufu, ale aby ty rozdíly byly až tak markantní, to mi přijde jako ostuda a každý by si měl sáhnout do svědomí. Zápas nakonec navštívilo 2460 diváků, z nichž mohlo být zhruba 400 ze Vsetína. Za počet zaslouží Valaši pochvalu, skvělé číslo. Když se přesunu na závěr zápasu, tak tam už to vypadalo s bodovými nadějemi Prostějova zle nedobře, ale Tomáš Divíšek byl dnes nezastavitelný a při powerplay završuje hattrick. Stadion je v euforii a žene hráče za vítězstvím. To se nakonec daří v prodloužení Marku Račukovi lehkým nahozením, a tak bereme dva body. Po těžkém hlasivkovém souboji si užíváme hlučnou děkovačku, kterou startují sami hokejisté. Po děkovačce balíme vlajky a míříme do Smetanových sadů, které dnes obšťastníme příjemnou pyrotechnickou vložkou. Jako místo konání jsou sice původně vybrány jiné dvě lokality, ale z různých důvodů si je pošetříme na další roky. Rozprodáme si mezi sebe několik desítek bengálů a pár stroboskopů, a jdeme se rozmístit na vybrané území. Efekt skvělý, vše to vypadalo moc pěkně a údajně také viditelně na hodně velkou vzdálenost 🙂

Video

Sepsal: Pirlo