Prostějov – Litoměřice 4:3 sn., 26. listopadu 2018

Bída. Nevím, jak jinak zhodnotit pondělní lahůdku proti Litoměřicím. Venku zima, na stadionu zima. Nikomu se nechce a rozhodně se není čemu divit. Tribuny jsou dle očekávání velmi prořídlé, v kotli se nás schází ani ne 30. Prvních pár minut zůstáváme v němém šoku, vůbec se nefandí. Pak to vytrhává svým příchodem jeden z mladších fanoušků, když okamžitě běží spíkrovat. Doslova běží. Plný elánu. Ihned leze na stanoviště pro spíkra, ale neusedá na něj tak, jako jsme byli doteď zvyklí. Na dřevěnou konstrukci si stoupá. Zůstává stát při prvním chorálu. I při druhém, třetím, desátém. To jsem ještě neviděl. Snaží se hecovat nejen fanoušky v kotli, ale i okolní sektory. A nevede si vůbec špatně. Dnes nám nefunguje megafon, takže to má ještě o to složitější. Každopádně i přes jeho snažení je atmosféra velmi špatná. Pro Prostějov je tohle naprosto nedůstojné. Vzhledem k všeobecnému úpadku hokejové scény se ale dá čekat, že bude ještě mnohem hůře. A když si představím, že příští sezónu bude už 60 zápasů v základní části, tak na mě jdou mdloby. Ještě pár let a bude se tu hrát častěji než v NHL. 140 utkání a 140 diváků na stadionu. Dnes je oficiálně uvedeno 1060 diváků. Klasicky vycucáno z prstu. Z Litoměřic dorazilo auto fanoušků. Skupinka ze severu Čech vyvěsila vlajku a párkrát v průběhu zafandila. Zaslouží velké uznání, že vyjela v pondělí přes celou republiku na něco takového.

Na ledě je to přetahovaná o jednobrankové vedení a celkově vyrovnaný hokej, možná mají více ze hry Litoměřice. Zaslouženě se tak jde do prodloužení a následných nájezdů. V něm stojí za zmínku tři neúspěšné pokusy nájezdového specialisty Korkiakoskiho, který tak nenavázal na svoji trefu z trestného střílení v průběhu utkání. V nájezdech nakonec utrpíme vítězství a bereme dva body.

Po děkovačce sbíráme pár lidí ze všech koutů zimáku a jdeme v cca 25 lidech projít okolí. Dnes totiž hraje Poruba v Přerově a počítáme s možností, že by se mohl nějaký ten Slezan zatoulat do našeho města. Nikoho podezřelého však nepotkáváme, a tak se rozcházíme domů.

Sepsal: Pirlo