Prostějov – Havířov 3:1, 20. září 2017

Na středeční matchday proti Havířovu se vůbec netěším. Po trapasu s Litoměřicemi mám obavu, kolik vůbec dorazí fanoušků na zimák, jak bude zaplněný kotel, jaká bude nálada, support a tak dále. Na klidu mi nepřidává ani předběžný odhad počtu kotelníků, kteří mají dorazit pár hodin před zápasem na plánované uvítání hostů ze Slezska.

Nakonec se v průběhu dne všechny mé obavy ukázaly jako liché. Na srazu se nás schází postupně asi 35. Čas ubíhá celkem rychle, do utkání schází necelá půl hodina a Havířované nikde. K našemu údivu se u sektoru hostů nenachází ani žádný policajt. Když už se sbíráme, že půjdeme situaci zkontrolovat osobně, přijíždí na ono místo první policejní auto. Od akce tedy upouštíme, spontánně nahlížíme do přijíždějících aut s poznávací značkou začínající na “T”. Jedno takové podezřelé na chvíli zastavujeme, ale následně jej pouštíme s tím, že osoby v něm jedoucí nevypadají jako fanoušci. Omyl. Za pár minut na zimáku jsou ty stejné tváře v sektoru hostů.To už se oproti minulému týdnu velice slušně zaplňuje jak domácí kotel, tak i zbytek stadionu. Celková návštěva 1412 diváků má ale ke všeobecné spokojenosti ještě hodně daleko. Na zápase vyvěšujeme jedinou vlajku, černou Stoletou tradici. Support je od začátku znamenitý, až se mi tomu nechce ani věřit. Musím se opakovat, ale tohle jsem fakt nečekal.

Náladě na tribunách hodně pomáhá i dění na ledě, které je nadmíru zajímavé. Hraje se nahoru dolů, k vidění je plno šancí na obou stranách. V mezičase jsme poštovním holubem informováni, že hlavní skupina Havířovanů, čítající 11 osob, možná půjde do svého sektoru přes domácí vchod. Na nic nečekáme, zhruba ve 20 lidech jim jdeme dolů naproti, ovšem po chvíli přichází další zpráva, že se hosté po debatách s četnictvem nakonec vrací zpět a půjdou tedy svým vchodem. My se tak vracíme do sektoru a pokračujeme ve fandění.Za pár okamžiků opravdu doráží ona skupinka do svého sektoru, nevyvěšuje žádnou vlajku ani nerozjíždí žádný náznak supportu. Na ledě poté střílí první branku utkání Tomáš Nouza, což atmosféře pochopitelně ještě trochu pomáhá. Za pár minut se v naší pauze mezi chorály poprvé nesměle ozývají hosté pokřikem “Azet, Azet”. Okamžitě jsou východní tribunou vybučeni a vypískán. V hlavě se mi vybaví všechna ta balkánská derby, kde je tohle naprostou samozřejmostí. No, ale k tomu máme hlasitostí ještě fakt hodně daleko.První třetina končí, celá hostující skupina se vydává ven ze stadionu. Tipujeme, že jdou do auta pro vlajku. Na konci přestávky se vrací, ale žádnou ze svých zástav nevyvěšují. I tak jsem přesvědčen, že příznivci Residoma Havířov vlajku v autě mají. Pokud se pozastavím u sponzora v názvu klubu, moc nerozumím tomu, proč HZ za svůj tradiční název AZ Havířov více nebojuje. Je to určitě škoda, moc klubů se historickými názvy již pyšnit nemůže. Dal bych vše, abychom se my v Prostějově vrátili ke správnému jménu klubu. Aby šel nesmyslný Jestřáb do prdele a jmenovali jsme se opět SK Prostějov. SK Prostějov má více než stoletou tradici, Jestřáb nemá nic.

Druhá i třetí perioda pokračují ve stejném duchu, na tribunách produkujeme dobrý doping, na ledě se hraje stále pěkný hokej. Kéž by to tak bylo vždy. Nezapomeneme pozdravit ani hosty ze Slezska hned několika různými popěvky, které se stadionem krásně nesou. Je vidět, že ta nenávist vůči Havířovu přechází z kotle i na ostatní fanoušky na zimáku. Jen tak dál. Na ledě se ještě stihnou servat domácí Ondra Mikliš s hostujícím plejerem, k radosti všech jde vítězství na naši stranu. Spíkr okamžitě rozjíždí “jebat Havířov”. Když se dívám vedle sebe mimo kotel, řve snad celá tribuna.Když jsme u spíkra, tak ten dnes zaslouží speciální pochvalu. Příkladně burcuje kotel i ostatní sektory, lidi ho poslouchají a fanděním se baví. Jeho výkonu si všímá i Jirka Vykoukal ve zhodnocení utkání. Palec nahoru.Ještě bych se rád zastavil u (ne)supportu Havířovanů. Aby 20 členná skupina něco zakřičela 1-2x za třetinu, navíc na půdě svého velkého rivala, to je prostě hrůza. Na našem akusticky famózně vyřešeném zimáku by je sice asi ani tak nešlo moc slyšet, ale byla by alespoň vidět nějaká snaha.

Po výhře 3:1 přichází na řadu děkovačka, po níž už opět spěcháme do ulic. Je připravený plán, jak se vyhnout PČR a zároveň odchytnout havířovská auta. Bohužel nám po hloupé komunikační chybě Slezané ujíždějí a my tak odcházíme s prázdnou. Je to velká škoda, dnes byla půda připravena velmi nadějně.

V sobotu všichni na výjezd měsíce do Českých Budějovic!!!

Sepsal: Pirlo