Prostějov – Ústí nad Labem 3:5, 7. prosince 2016

Na středeční šlágr s Ústím se těším již dlouho dopředu. Přeci jen pauza od hokeje byla od pondělka už opravdu dlouhá. Několik desítek minut před začátkem utkání přicházím na zimák a vidím, že podobná natěšenost jako u mě, panuje i u ostatních fanoušků. Dlouho před úvodním buly kotel bouří a pěje své chorály. Nevídané.Se začátkem zápasu ještě každý fanoušek přidá na intenzitě svého povzbuzování a já si připadám jako v pekle. Škoda, že z Ústí klasicky nikdo nepřijel. Mohl by porovnat naše peklo s tím jejich.

Hokejky nachází ztracenou formu a drtí svého soupeře na ledě. Každý gol v síti Ústí nás přivádí do naprosté euforie. Na co drogy, lepší goly. Souhlasil by se mnou jistě i Mára Indra. Spíkr se dnes ani nemusí moc snažit. Skoro nejde poznat, kde začíná a končí mlyn. Bouří opravdu celá vyprodaná tribuna.

Povedené, pro mnohé nejlepší domácí utkání této sezony zakončíme nikdy nekončící děkovačkou s hráči a po ní ještě dlouhé minuty pějeme chorály.

Kecám, stálo to za hovno.

Sepsal: VP