Prostějov – Kladno 1:2 pr., 16. listopadu 2016

Na středeční duel s Kladnem se nechystám s příliš velkým optimismem po posledních výsledcích našeho týmu a také po vzpomínce na prořídlé tribuny v sobotním duelu a moc naděje, co se zaplnění tribun a kotle týče, nepřidává ani pondělní prohra v Havířově.

Ale nakonec se dočkávám milého překvapení, další den je státní svátek a lidé si na stadion cestu nachází, pokud jsem v reportu ze sobotního zápasu kritizoval zahlášené číslo, tak si myslím, že dnešní oficiální počet 1641 lidí má k realitě blízko.Docela obstojně je zaplněný i kotel, který se s úvodem zápasu pouští do fandění. Zase jednou mu nepomáhá dění na ledě, když hned v úvodu inkasujeme, ale i tak se aktivním fanouškům daří držet na stadionu slušnou atmosféru, i když je třeba říct, že určitě byl prostor pro zlepšení a první dvacetiminutovka byla dnes z naší strany nejslabší.To zlepšení přišlo ve druhé části. Pomáhá nám rychlý gól na 1:1 a náš support jde nahoru. V repertoáru převládají chorály, které stadionem znějí dlouho a nahlas, hráči na ledě předvádí po několikazápasové pauze takový výkon, jaký by od nich asi všichni fanoušci chtěli a celkem určitě i to je jeden z faktorů, proč dnes kotel podává takový výkon.

Ten se ještě zlepšuje ve třetí třetině, do dění častěji zapojujeme i druhou stranu a atmosféra na stadionu je prostě dobrá, nevidím moc důvodů dnes hledat výtky, závěr duelu je dramatický a málokdo v kotli řve pokřiky a chorály jen na půl plynu. V prodloužení se sice nepovede urvat bod navíc, ale to moc nevadí. S hráči si poděkujeme, dnes je z obou stran za co a všem, co stadion neopustili pokřikem připomínáme, že v sobotu nás čeká jeden velké vélet. Stejně tak činí i hráči a fanoušci hostí, kterých přijelo zhruba 10 a zaujali roli diváků, protože od nich neslyšíme za celý zápas jediný pokřik. I přesto se hráči Kladna vrací k nim na druhou děkovačku, jak už to u nich bývá zvykem, jenže ouha! V sektoru hostí už vůbec nikdo nezůstal…

Tím končí duel, který můžeme nazvat příjemným překvapením a povedenou rozcvičkou před plánovaným ovládnutím Edenu.Sepsal: Kafka