Prostějov – Kadaň 4:3, 14. září 2016

Čtvrté kolo WSM ligy, středa a na náš led přijíždí Kadaň. Ty poslední dva údaje napovídají, že asi o nějakou velkou slávu a parádu nepůjde, ale přeci jen se děly věci. Tentokráte ale převážně na ledě.

Reporty z podobných zápasů jsou občas docela za trest, lidi se na stadion trousí pomalu a po málu, v sektoru hostí nula (ne jako člověk, ale počet), kotel se nijak zvlášť neplní, ale po pokynech spíkra se ta zhruba sedmdesátka lidí seskupí a spouští support. Je to středa a Kadaň, jak už bylo zmíněno, navíc v první třetině k vidění docela prd a možná ještě míň, co se týče ledové plochy. Nefandí se špatně, žádnou extra přehlídku taky nevidíme, ani neslyšíme, ale ticho na zimáku mockrát není. Nazval bych to takovým evergreenem v podobném termínu s podobným soupeřem.

Věci se začínají dít až ve druhé třetině, kdy dáváme dva góly zásluhou Lukáše Luňáka a Aleše Holíka a je veselo, probíhají i opakovačky s prořídlou protilehlou tribunou. Je super, že se tato věc chytla natolik, že i když je na zimáku něco přes tisíc lidí, podle oficiálních údajů 1256, tak probíhá na dobré úrovni. Ten závěr druhé třetiny je fajn, probudili se i ti, které dosavadní průměrně dění v hledišti a bezgólový boj na ledě mohl trochu uspat.Na začátku poslední třetiny ovšem přijde neuvěřitelný blackout na ledové ploše a během tří minut dostáváme tři góly na 2:3. S kotlem to hne trochu méně než jsem čekal, takže se fandí dál, fandí se obstojně, nicméně fanatici nemají takovou podporu okolo stojících jako třeba v závěru minulé dvacetiminutovky.

Pokud úvod třetí části byl takový, že některým lidem padala čelist úžasem v negativním slovasmyslu, její závěr byl v přesně opačném duchu. Jsou zhruba tři minuty do konce a naši použijí fintu známou třeba od švédské reprezentace, kdy hráč po buly ve vlastním pásmu okamžitě vystřídá a z druhé strany střídačky skočí hráč na led, což vede k přečíslení. Vyjde to parádně a Šlahy srovnává na 3:3 a stadion opět dost ožívá, naši se snaží zápas strhnout na svou stranu, ale přesto už je spousta lidí smířena s už třetím prodloužením ze čtyř kol, když 12 sekund před koncem posune gólman Kadaně branku a je nařízen nájezd. K tomu se rozjede národní umělec, miláček davů a všemohoucí spasitel Kuba Šlahař a rozhodne o naší výhře.Upřímně, nepamatuju si, kdy při takové, přiznejme si, docela tristní návštěvě byl na zimáku takový rachot. Zápas končí, světla se ztlumují a po tribuně zavlají vlajky doplněné o stroboskopy v prostoru kotle. Hráči si podají ruce a přichází na děkovačku, ještě před klasickým Táhneme na hokej je věnován prostor Šlahymu, který sedne doprostřed kruhu a rozpočítá tuto opakovačku, kterou dnes začínají hráči. Kdo by to ještě na začátku loňské sezóny řekl, že tomuhle klukovi bude tleskat celá hala a velká část křičet jeho jméno a na oplátku on do mikrofonu před celým stadionem zařve, že „Prostějov má nejlepší fanoušky v lize“. Ale teď to tak je a dlužno podotknout, že si to zaslouží, minimálně za svoje výkony v závěru loňské sezóny, na které už od přípravy úspěšně navazuje.No ale zpět na tribuny. Po roční pauze způsobené Horčičkou si kotel užívá možnost děkovačky s gólmanem, které se Pavel Kantor opět chopí, následně je Šlahy vyzván ještě k rozlučkové rybičce, což neodmítne a poté se všichni již rozcházíme do svých domovů.Závěrem jedno malé zamyšlení, pamatuji si, že loni jsem psal report z prvního domácího duelu proti Kadani, který se povedlo na ledě celkem jasně vyhrát a který měl parádní atmosféru, kdy se skoro pořád alespoň tleskáním zapojovala velká část stadionu. Nyní to bylo trochu jiné, přestože na tribunách nešlo, až na posledních pár minut a děkovačku, o nic zase tak zvláštního, to, co se dělo na ledě, bylo místy až infarktové. Co tím chci říct je, že i tyto zápasy mohou nabídnout mnoho, ať už na ledě, jako ve středu – i proto tento report popisuje dost dění na ledě, těm, co zajímají pouze tribuny, se omlouvám, po fanouškovsky zajímavějších duelech se hokejem moc zabývat nebudeme – nebo atmosférou jako ve zmíněném loňském utkání. Je hloupost chodit na soupeře, fandíme snad našemu týmu a věřte, že i z takového duelu, jaký se sehrál s Kadaní, můžete domů odejít spokojenější, než po kdejakém zápasu s Jihlavou, Motorem ba i Přerovem.

Sepsal: Kafka