Prostějov – České Budějovice 3:1, 28. září 2016

Ve sváteční den nás na naší půdě čekal soupeř z řady těch atraktivnějších, na ledě i na tribunách přišel čas na souboj s českobudějovickým Motorem a dalo by se říct, že konečně šlo doma o zajímavějšího soupeře vlastně od prvního domácího duelu ligy…

Jak už to tak letos zatím je, tribuny se před začátkem špílu spíš neplní, než plní, ale přece jen si do ochozů letos poprvé najde cestu důstojná návštěva, rozuměj přes 2000 lidí, konkrétně 2256 včetně 76 Motoráků.Před úvodním buly je čas na tématickou prezentaci k svátku svatého Václava, kdy vytahujeme plachtu v národní trikoloře přes sedačky a na stání vlají igelitové vlajky ve stejně lazené barevné kombinaci, to vše doplňuje portrét patrona české země na koni. Celkový efekt chorea je velice dobrý, dokonce konečně snad i nepokažený světlem, takže zde může z naší strany panovat spokojenost.Stejně tak i s dopingem první dvacetminutovky, naši jsou na ledě lepším týmem a podepisuje se to i na výsledku, protože jdeme do vedení 2:0 po trefách Nováka a Luňáka. Kotel se fanděním baví, probíhá už klasické zesilování a zeslabování hlasitosti chorálů, klekání, odpovídačky s druhou tribunou, jednu dokonce rozjedou i fanoušci z tribuny za střídačkami a často se potleskem připojují lidé po celém stadionu. Dalo by se až říct, že nějak takhle by to prostě mělo vypadat.Tak růžové to od nás už ale není v té druhé části, před níž zdobíme kotel národními vlajkami, kdy se nedaří kotli se svým projevem vrátit tam, kde byl v první. Poprvé navíc inkasujeme, což v kombinaci se slabším projevem naší části zimáku dává šanci doteď ne moc viditelným a slyšitelným Jihočechům. Utrápená třetina, jak na ledě, tak v hledišti končí, čas na pivo a párek a třeba ta poslední bude lepší.Byla. Sice to stále nedosahuje kvalit supportu úvodních dvaceti minut, ale světlých momentů je mnohem víc, než v těch předchozích. Ke konci třetiny na ledě šikovnou tečí Martin Novák v podstatě definitivně rozhoduje o naší výhře. Stadion se opět otřese v základech, hučí to, probíhají další odpovídačky s tribunou naproti a trošku se mi vybavily vzpomínky na zápas s Kadaní, kdy Šlahy rozhodl pár sekund před koncem. Závěrem je pak čas na naši druhou prezentaci spočívající v menší pyroshow strobáčů a bengálů. Efekt fajn, pyro nic nepokazí.Hráči přijíždí na děkovačku, která je taky výborná, mimo klasické Táhneme na hokej, proběhne i odpovídačka s hráči Prostějov, podobně jako v zápasech s tribunou nad jejich střídačkou. Prostor poté opět dostane dnes výborný Pavel Kantor a závěrem přichází rybička dvougólového Martina Nováka.Nyní bych pozornost obrátil směrem k hostům a začnu asi od konce. Co mi trochu nebrala hlava, byla jejich „děkovačka“, kdy snad půlka týmu jenom jedntolivě mávla k sektoru a odjela ještě před tím, než ta druhá skončila s podáváním rukou, nevím, jestli by se mi úplně líbil takový přístup hráčů, pokud bych chodil na hokej někam, kde se rok co rok vyhrává výjezdová tabulka a na stadion chodí v průměr kolem pěti tisíc lidí. Prohra může nasrat, ale jestli někoho zabije minutu počkat, než přijedou všichni a zůstat u sektoru lidí, kteří sem jeli asi 260 kilometrů a zatleskat jim, no, nevím…Co se týče jejich dopingu, v první třetině o nich člověk moc neví, což je dáno hlavně velice kvalitním projevem domácího kotle. O slovo se přihlásí až ve druhé třetině po jejich vstřelené brance, to už si člověk i všímá toho, že tam jsou. Je vidět, že se fanděním také snaží bavit, skáčou za ramena zády k ledu, rozdělují se na dvě půlky, aby si odpovídali. Sympatické taky je, že snad poprvé za tu dobu, co se s Motorem potkáváme přijelo víc ultrasáků, než dresáčů, co však sympatické není, a jako by tady za to už jednou nebyli ztrestaní, je ten pochcané buben… Kriste pane, takovou popelnici nemají snad ani v Kadani, ještě týpek, podotýkám, z řad ultras do toho řeže takovým způsobem, že vypadá jako ten viking z filmů, co na lodi mlátí do bubnu, aby udával rytmus veslování, no síla. Chápu, že do toho bude řezat frajer před Xtisícovým kotlem na Legii, ale tohle je fakt prostě nesmysl. Závěrem zbývá jen dodat, že kromě mávaček se nijak Motoráci opticky neprezentovali.

Konečné hodnocení duelu by bylo kladné, výhra zůstala doma, úvodní choreo povedené, atmosféra slušná, na tribunách bylo s kým soupeřit a trochu překvapivě se vše obešlo bez vzájemných urážek. Po tomto utkání se dá říct, že se i těším, až Motor znovu přijede, snad jen bez bubnu…

Sepsal: Kafka