Prostějov – Benátky nad Jizerou 6:2, 13. ledna 2016

Středa, venku je hnusně a nás čekají Benátky, což je asi nejhorší kombinace, která nás v sezóně může potkat. Zimák se plní hodně pomalu, no, spíš se moc neplní, každopádně návštěva 1230 lidí je zhruba to, co bychom na takovém utkání čekali.
Žádné překvapení ani v kotli, je poloprázdný a opět bez spíkra, protože ono stejně ani moc koho dirigovat nebylo, výkon je takový ospalý a konstantní přes celý průběh zápasu. Sem tam pokřik, málokdy chorál, žádné velké peklo, prostě středa s Benátkami, nikdo žádný hit asi ani nečekal, proto se ani nedá psát o tom, že by šlo o zklamání.
Co naopak potěšilo, bylo dění na ledě, když v první třetině nasází naši hráči do sítě hostů čtyři góly, což se většinou nepovede ani za celý zápas. Ačkoliv je po první třetině v podstatě hotovo, je hokej i nadále celkem koukatelný, přestože je na našem celku vidět, že dost zvolnil. Náladu rozvíří v prostřední třetině bitka, do které se, po tvrdém ataku na jednoho našich, pustil Jirka Cetkovský, i když prohrál, tak si vysloužil potlesk za to, jak bránil svého spoluhráče. Oba týmy ve druhé i třetí třetině přidaly po gólu, takže když zápas končí, svítí na tabuli skóre 6:2, což je náš historicky nejlepší výsledek proti Benátkám! Hráčům poděkujeme, pozdravíme Luboše Horčičku, který, ač se to přes konečně skóre moc nezdá, měl spoustu práce, Kubu Illéše, který vstřelil dvě branky a pochvalu si zaslouží celá čtvrtá formace, jímž je členem, protože zařídila tři ze šesti gólů a mizíme domů  ze zápasu, který na tribunách nepřekvapil ničím, kromě jednoho hosta s šálou v sektoru, který i za rozhodnutého stavu nadšeně slavil branky svého týmu, ale rozhodně potěšil první jednoznačnou…no, vlastně vůbec první výhrou v tomto kalendářním roce.
Sepsal: Kafka