Kladno – Prostějov 3:1, 5. října 2016

Již po cestě z Benátek řešíme, zda by jel někdo ve středu do Kladna. Nejdříve to moc nadějně nevypadá, nakonec se však na domácím mači proti Havířovu domlouváme na jedno plné auto. Dále máme info o příjezdu jednoho fanouška, žijícího v Praze, ale to je vše. Jsme tedy celkem v očekávání, kolik se nás nakonec v Kladně sejde. Jako svoji hranici spokojenosti stanovuji cifru 15 fans, nakonec jsem však letos již poněkolikáté na výjezdu příjemně překvapen.Ještě předtím ale koštujeme po cestě do Čech to nejlepší (nebo nejhorší?), co nabízí supermarket Lidl. Jako fanoušci stránky Svět neúspěšných si okamžitě vybíráme nejlevnější německá a polská piva značek Argus, Deep či Perlenbacher. Ta jsou opravdu skvělým společníkem na dlouhou cestu do Kladna. Dlouhou cestu plnou (ne)příjemností na D1, která ve směru na Prahu připomíná vše, jenom ne hlavní dálnici středoevropské země. Chvílemi se mi dokonce zdá, jakoby nás zasáhlo zemětřesení, ale vždy se nakonec ukázalo, že se jednalo o planý poplach. Že to byl pouze stav vozovky. Jako nejlepší pivo je vyhodnocen Argus se zlatým obalem, nejhorší je pak nealkoholický Argus. Mám však menší podezření na férovost tohoto testu, jelikož řidič se testu (opravdu?) neúčastnil a další člen posádky pivu vůbec neholduje. Pro mě byl totiž jasným vítězem právě Argus free nealkoholický, naprostá lahůdka!!!!!Poté ještě zkoušíme portské víno, aspoň údajně je to víno, které má dle etikety 20% alkoholu, ale chutná spíš jako slivovice. Jako poslední položku do testu se rozbaluje bonboniéra, kterou kompletně spořádáme až na jedno políčko. Tím políčkem je čokoládka ve tvaru koně. Ihned se nám vybavuje legendární hláška z jednoho domácího utkání, kdy si spíkr ulevuje větou „Koňu, začni už fandit do pi*e!“. Koňa proto necháváme živého s tím, že dostane ještě jednu šanci, aby dokázal, že přece jenom umí fandit.Docházíme ke stadionu, kde jsme svědky klasické demence místního klubu. Ten má totiž pokladnu pouze kdesi uprostřed parkoviště kilometr od stadionu. Po procházce se tedy dostáváme ke vchodu do sektoru hostů. Prohlídky žádné nejsou, takže koňa pronášíme bez sebemenšího problému.V sektoru hostů se schází přesně 24 lidí a 1 kůň, věšíme menší vlajku Prostějov 1913. Od začátku utkání fandíme prakticky nepřetržitě a bez nějakých větších mezer. Bohužel, stejně jako v Benátkách, se do supportu ani zdaleka nezapojují všichni. Největším zklamáním je hlasový výkon koňa, který nefandí prakticky vůbec.

Troufám si tvrdit, že první a druhou třetinu je nás slyšet poměrně dobře, nebo alespoň tak se nám to v sektoru jeví. Třetí třetinu nám již dochází trochu dech, který nám však znovu dodává branka naděje na 1:3. Po ní opět ožíváme a ženeme hráče za vyrovnáním. I přes značné množství šancí však již branku nepřidáváme a výsledek tak zůstává stejný. Hráči se za svůj výkon nemusí vůbec stydět, první a třetí třetinu odehráli s velkým favoritem soutěže naprosto vyrovnaně a při troše štěstí mohli klidně i bodovat. Po zápase si zatleskáme, zaskandujeme a míříme směrem domů.Co se týče domácích fans, tak ti slušně zaplňují protější tribunu za bránou, kde sídlí jejich kotel. Podélné tribuny jsou spíše prázdné než plné. O hlášené návštěvě 1844 diváků trochu pochybujeme, dle našeho skromného odhadu je na stadionu o pár stovek fans méně. To však není důležité. Důležitější je, že v opravdu moc pěkně zaplněném domácím kotli fandí odhadem maximálně 50 fanoušků. Většinu pokřiků však ještě méně. Občas ale rozjíždí odpovídačky, při kterých jde jejich support rozhodně nahoru. Každopádně bídnou akustikou stadionu domácím za celý zápas rozumím snad jediné slovo, a to je Kladno. Během druhé třetiny nás ještě navštívil jeden z domácích radikálů s nabídkou pozápasového střetu 3 na 3. Tu odmítáme s tím, že na tomto výjezdu nemáme ve svých řadách chuligány. S pochopením následně odchází zpět mezi Kladeňáky. Na konci domácí odpalují Středočeši menší pyrovložku, což je taky jediná jejich optická prezentace v tento den.Po cestě zpět jsme ještě svědky překonání nanukového rekordu, když jeden z nás dokáže spořádat 8 nanuků během jediného výjezdu. Překonal tím tak předchozí maximum z Benátek, které se zastavilo na čísle 7. Přál bych vám zažít ten pohled na spokojeného člověka s nanukem. V dešti, větru a pocitové teplotě asi tak minus 15 stupňů.

Tak jak nemám středeční výjezdy rád, tak tenhle mě opravdu bavil a věřím, že to tak bude pokračovat i ve zbytku sezóny. Teď jsou před námi dva domácí zápasy proti Slavii a Jihlavě, poté už ale vyrážíme VŠICHNI V ČERNÉM SMĚR TŘEBÍČ!

Sepsal: Pirlo