Kladno – Prostějov 6:1, 25. listopadu 2017

Po delší době nám los přisoudil sobotní výjezd. Hecujeme se a bez problémů tak plníme kapacitu autobusu. Poslední listopadovou sobotu se na Kladno vydává 53 Prostějováků. Tyhle delší výjezdy, navíc o víkendu, vždy slibují prvotřídní zábavu. Nejinak je tomu i tentokrát. Po cestě panuje skvělá nálada a v zadní části busu se začíná rozjíždět solidní party už pár kilometrů za Brnem.

Na místo určení přijíždíme tak akorát. Jdeme pro lístky, když v okýnku nám prodavačky sdělují, že pro lístky do sektoru hostů musíme jít jinam. Obejdeme celý stadion na místo, kam jsme byli poslaní. Tam nám však sekuritka říká, že pro lístky musíme jít zpět do okýnka. Tohle tahání nás za nos mi ihned připomnělo vánoční výjezd do Budějovic před třemi roky, kdy skončilo 50 Hanáků v hospodě na budějovickém náměstí. Skupinka hostů nemá na tyhle manévry nervy a proráží vstup na stadion. Za chvíli je na místě plno policistů. Po pár minutách se ale vášně uklidní, zbytek hostů si jde pokorně pro lístky a na stadion se tedy všichni dostáváme někdy v 5. minutě zápasu. Policie sebere jednoho z nás, naštěstí vše končí domluvou a dotyčný může dál sledovat utkání.V sektoru se nás nakonec schází 64 a drtivá většina z toho fanoušci, kteří přijeli fandit a ne čumět na hokej. Podle toho to také vypadá. V tom počtu předvádíme opravdu výborný doping. Strašně mě baví, jak okolní tribuny čumí po nás, i když na ledě jejich mužstvo to naše celkem slušně mele. Většina si asi říká, co to přijelo za magory. Podle stylu fandění domácích totiž tady na něco takového nejsou zvyklí. Celkem jsem se na domácí kotel těšil. Na Kladně jsem ještě nikdy nebyl, avšak z fotek vypadá jejich sektor vždy natřískaný. Solidní je i celková návštěva. Čekal jsem, že budeme zahanbeni početní přesilou a domácí o nás budou vědět maximálně v pauzách mezi jejich pokřiky. To jsem se však strašně zmýlil. Na stadionu to smrdí fanklubáctvím na každém rohu. Za bránou na stání několik stovek lidí, z toho se aktivně zapojuje tak dvacítka. Zbytek žere párky a čumí po kostce nad ledem. Jak někde v NHL. Tohle pokud by mělo být někdy v Prostějově, tak určitě beze mě. Nebavilo by mě to.O přestávce se jdu občerstvit. Nejsem takový odborník a gurmán abych hodnotil známkou kvalitu klobásek na všech stadionech, kde si ji dám. Jak se dočítám ve většině reportů jiných ekip. Avšak kladenskou klobásku musím zmínit. Najedl jsem se jak pán a byla fakt výborná. Po Benátkách zatím nejlepší, co jsem v lize měl.

Druhá třetina je co se týče našeho supportu nejlepší. I když dostáváme další góly a každému je v půlce zápasu jasné, že dnes to na body nebude, nikomu to nijak zvlášť nevadí. Dokonce mi příjde, že po každém inkasovaném gólu jde náš support ještě víc nahoru. U několikaminutového „Na Moravě leží město“ je to solidní fanatismus.

Třetí třetina je už o něco slabší. Na některých je vidět velká únava. Jeden fanatik byl dokonce přistižen při spánku vestoje, když jako jediný na pokyn spíkra nezvedal ruce 😀

Přivezli jsme i jednu optickou prezentaci, která se skládá z nápisu „Stoletá tradice“ s trojbarevným pozadím. V těchto barvách jsou nejprve vytaženy jednobarevné šály, poté pruhované a nakonec zamáváme vlajkami v těchto třech barvách.  Po konci utkání si s hráči zatleskáme, ti dnes i přes prohru zůstávají na ledě o něco déle než obvykle. Dáme jim najevo, že dnešní prohru nikdo neřeší a že už ve středu mohou vše odčinit při derby s Přerovem.

Po odjezdu hráčů do kabin zůstáváme v sektoru a rozjíždíme nový chorál, který se učil po cestě v buse. Pro mě asi největší zážitek z celého zápasu. To jak se dokážeme bavit i po prohře 1:6. Domácí tak nemají klid na svoji děkovačku, která nejspíš i proto netrvá příliš dlouho. Po odjezdu domácích hráčů z ledu je během pár desítek vteřin zimák prázdný, až na hostující sektor. V něm skupina fanatiků nepřestává s novým chytlavým chorálem, až musí zakročit sekurity. Na chvíli vzplanou vášně, avšak nic co by stálo za zmínku. Takových „pseudokonfliktů“ jsem zažil na stadionech nespočítaně. Musím se tedy smát mediálním mrdkám z Prostějovského Večerníku, které se opět snaží pošpinit jak fanoušky, tak celý prostějovský hokej. Nevěřte všemu, co se píše. A hlavně nekupujte ten bulvár!Cesta zpět je už jen jedna velká párty. Zpívá se, tancuje se, skáčou se rybičky. Díky včasnému příjezdu domů většina z nás pokračuje po místních podnicích. Někteří končí další den kolem oběda, dva nesmrtelní pokračují nonstop a ulehají do postele až v neděli večer.

Výjezd to byl opravdu parádní. Z naší strany skvělé představení na tribunách, spousta zážitků a zábavy. V lednu nás čeká několik sobotních výjezdů do vzdálenějších měst, věřím, že se nám podaří opět někam naplnit autobus a vyjedeme!

sepsal: vlasta_palička