Havířov – Prostějov 2:5, 25. října 2017

Souboj se slezským rivalem začíná trochu nezvykle již den, resp. noc, předem, kdy do našeho města zavítá několik mladších Havířovanů, aby nám připomnělo na fasádách svoje malířské umění.V den samotného výjezdu se nás na srazu schází 38, i když nahlášených bylo původně více. Vy, kteří se vymlouváte na pičoviny nebo se ani neomluvíte, výjezd samozřejmě zaplatíte. Další 3 fanoušky nabíráme po cestě a tak nás směr Havířov jede 41, což je na středu obstojný počet. Již od zimního stadionu v Prostějově máme také policejní doprovod. Je vidět, že muži zákona dnes rozhodně nechtějí nic podcenit. Samotná cesta ubíhá v pohodě a my se tak v Havířově zjevujeme snad 20 minut před utkáním, což je na naše středeční poměry nezvyklý jev.

Sekurity nás u vchodu nijak nebuzeruje ani nezdržuje, a tak jsme v sektoru kompletní ještě před začátkem zápasu. Věšíme naši honosnou zástavu Sportovní Klub Prostějov a startujeme doping, který je od začátku na velmi dobré úrovni. Celkem se nás schází 46, z toho 9 dívek. Slečny tak dle záznamů PČR opět porušily náš „ultras zákaz“ a vyjely na další výjezd. Neslýchané.

Na tradičním místě proti nám se šikuje poměrně dlouho před mačem i velmi početný domácí kotel. Zápas tak slibuje nadstandardní prvoligovou atmosféru, které jistě pomůže i akustiky skvělý havířovský stadion. Nedá mi to a zase k tomuto tématu musím napsat pár slov. Kdo kurva vymýšlel tu šílenost u nás v Prostějově? Nesmyslnou střechu 350 metrů nad ledem? Dementní tribuny, na nichž jste v horních řadách od ledu snad dál jak japonští turisti od Messiho na Camp Nou ve třetím patře??? V Havířově je vidět na led opravdu krásně, akustika skvělá, prostoru na věšení vlajek je tu taky dost. Jediné, co lze vytknout, je absence sektorů na stání. Ale i tak bych naše stadiony okamžitě vyměnil.

No nic, zpět do reality. Od začátku fandí oba tábory co to jde, ale zaráží mě jedna věc. Zvuk domácího kotle. Občas u něho zavzpomínám i na školní roky, jak se běhalo o přestávkách po chodbách, stejné hlasy se totiž dnes linou z kotle Azetu. Ještě jsem nikdy a nikde nezažil, aby v tak početném kotli vynikaly hlasy dětí a dívek. Pokud se však podíváte na složení sektoru nejaktivnějších Havířovanů, tak je vám vše jasné. Nevím, jestli probíhal nábor někde na legendární ZŠ Gorkého nebo jestli zažívá havířovská omladina boom, ale dětí je v kotli Slezanů opravdu požehnaně. Když ale pominu ten občas příšerný zvuk, tak musím domácí pochválit. Počet opravdu skvělý, už dlouho nepamatuji, že by měli tak rozsáhlý kotel. Je to také trochu hozená rukavice pro nás, abychom zase začali pracovat a začleňovat další mladé do kotle. Zdá se mi totiž, že jsme trochu usnuli na vavřínech a letos to jde v našem domácím kotli poznat.Druhá třetina pokračuje v podobném tempu, oba tábory si fandí svoje, párkrát někdo někoho urazí. Přesně tak, jak to má v těchto zápasech být. Pak ale dochází k hlavnímu incidentu dne, kdy vidím několik domácích radikálů, jak vybíhají z kotle a běží někam za bránu. Okamžitě se v sektoru mobilizujeme, protože skoro nikdo pořádně neví, co se děje, co se chystá. V duchu si říkám, že případný útok na náš sektor v tomto počtu snad nemohou myslet ani vážně, ale během pár vteřin zjišťuji, že o náš sektor v tomto případě vůbec nejde. Dva z našich mladších fans (minimálně ten jeden by už ale měl mít rozum) se totiž údajně procházejí po domácích tribunách a jsou odhaleni. Od lynče je zachraňuje sekurity a policie. Mladší z dvojice se měl dokonce rozbrečet, i když to on sám popírá. Ať to bylo jakkoliv, tak je to naprostá ostuda a dotyčnou dvojici trest určitě nemine. Po loňském zápase, kdy je dvojice Havířovanů odhalena v našem sektoru a má podobné brečící choutky, jsme tak úspěšně srovnali stav idiotů na 2:2.Po pár minutách dohadů se sekurity jsme opět všichni v sektoru a k připravenému nápisu SKPV 1913 vytahujeme červenobílé vlajky na tyčích. Nijak složitá, ale zato dobře vypadající prezentace. Havířovští vytahují v průběhu utkání také látkové vlajky na tyčích. K tomu mají navíc tradičně pěkně ovlajkován celý kotel. Co se týče zapojení okolních sektorů do fandění, tak se občas do fandění zapojuje vedlejší sektor starších fans, tzv. Rumboys, a hned je to na hlasovém projevu Azetu znát. Zbytek stadionu však mlčky sleduje hru. Asi jako u nás, když není bojkot kotle 🙂I přesto, že dnes vyjela do Havířova dobrá fandící sestava, u které věřím, že by se věnovala supportu naplno za každého stavu, tak musím pochválit hráče za jejich výkon. Proti rozjetému Havířovu rozhodně favorité nebyli, o to větším překvapením je pak ale vítězství 5:2. Snad na to navážou i ve svátečním mači proti Motoru (mimochodem VŠICHNI DO KOTLE!).

HZ nás ještě počastuje pokřikem „Proč sem jezdíte, když potom stejně brečíte?“, je jim odpovězeno „Na Hané, kolik vás bude?“. Havířovským ten pokřik od nás přijde hloupý kvůli tomu, že nás k nim dříve občas přijelo v týdnu velmi málo, ale je potřeba doplnit, že jsme si za to také vždy vyslechli svoje. Stejně jako si teď za svoje výjezdové počty do Prostějově holt vyslechnou svoje Slezané. Velkohubé „Králové ligy“, „Holčičky, co vy zpíváte?“ a další sračky jsme vám nezapomněli. A co se týče autorských práv na pokřik „Kolik vás bude?“, tak bych si nebyl úplně jistý, že patří zrovna Motoru, jak se píše v reportu AZ. Ale to se teď už nikdo nedozví.Havířovské dnes podporuje na tribunách i pár fanoušků Poruby, kteří ač hrají na svém stadionu proti Kopřivnici, se vydávají o nějaký ten kilometr dál, aby podpořili svoje přátele.

Ke konci zápasu jsme ještě osloveni staršími hools Havířova s nabídkou střetu, tu dle očekávání odmítáme. Po závěrečné děkovačce balíme věci a odcházíme do busu. Kolem něho je shromážděno několik antonů PČR, kteří nás vyvádějí ven z Havířova. Ujedeme asi 50 metrů a jsme nuceni zastavit. Na hlavní třídě se těžkooděncům nelíbí skupina domácích radikálů a asi se rozhodují, že se nepojede, dokud se vzduch nepročistí. Nevím, jak jinak si vysvětlit, proč stojíme asi 20 minut na jednom místě. Po chvilce opadá takové to napětí, chvění či chcete-li ticho před bouří a rozjíždíme první pěvecké výkony dne. Československý repertoár nově obohacujeme o anglické hitovky. Pokud jste rodičem a vaše dítě má ve škole problémy s cizími jazyky, neváhejte ho příště přihlásit na výjezd! Po dalších pár minutách se konečně rozjíždíme, hlavní domácí skupina je už zřejmě od policajtů zahnaná, a tak po cestě míjíme už pouze jednotlivce. Od srdce pobavil hlavně mladík, který se rozhodl na nás počkat zalezlý v rozestavěné části silnice a dal tak zavzpomínat na zlaté zákopové časy z dob Velké války.

Dobrý zápas, dobrý výjezd.

Sepsal: Pirlo