24/01/2018 v 21:33 od admin

Litoměřice – Prostějov 3:1, 20. ledna 2018
Na výjezd do Litoměřic se tajně domlouváme několik týdnů s předstihem, sobotní termín a vzdálená destinace nabízí možnost parádní párty a na tu se nakonec vydává z prostějovského nádraží vlakem 38 fanoušků Prostějova. Všichni kolektivně odění do bílých bot, modrých riflí, bílých košilí, červených kšand a motýlků s černou bekovkou. Lahve různých obsahů se otevírají hned jak vlak opouští naše nádraží a je jasné, že dnes o zábavu nouze nebude. V Olomouci přesedáme, vlak s kupéčky nám úplně nevyhovuje a cestu trávíme různě roztahaní po soupravě. Při dalším přestupu v Kolíně se nám ovšem už ale daří zabrat část vlaku pouze pro nás a už to vypadá, jak má.
Banda Hanáků se dobře baví, prozpěvuje si, zjišťuje hypotetickou cenu za povyražení s jednou účastnicí výjezdu (sazba mimochodem velmi rozumná! 🙂 ), sem tam ze soupravy letí i nějaké pyro. Pro živější posádku, než bývá zvykem, nemá úplně pochopení paní průvodčí a vyhrožuje nám policajty a vysazením v Mělníku. Argumentuje tím, že obtěžujeme ostatní cestující, upřímně by mne zajímalo které, protože každý kdo zde byl, může potvrdit, že v části vlaku, kde jsme se nacházeli my, nebyl nikdo jiný než vyznavači červenobílé, kteří byli se zábavou nadměrně spokojení.
V Litoměřicích se zjevujeme krátce po třetí hodině odpolední, párkrát si zakřičíme na nádraží, opět hoří nějaká pyrotechnika a poté se volně přesunujeme do centra. Ačkoli ihned po opuštění nádraží Litoměřice nenabízí zrovna ten nejvábnější pohled, už po pár desítkách metrů směrem k náměstí se z nich vyklube poměrně malebné městečko. My toho využíváme, na náměstí pořizujeme pár snímků naší gentlemanské výpravy a poté naše kroky míří do, snad všemi tábory, co do Litoměřic jezdí, populární Budvarky.
Zde probíhá velice živé zapíjení očekávaného potomka jednoho z fanatiků, pro kterého to tak byl jeden z posledních hokejových výletů a chorály oslavující fakt, že bude tata i že to byly krásné časy se prolínají celým naším dnem.
Naše následné kroky už míří na stadion, po cestě se někteří fanoušci rozhodnou, že není nikdy brzy se připravit na Vánoce, po cestě se jim povede někde splašit stromek a s tím za zpěvu „po roce Vánoce přicházejí“ přicházíme k zimáku. Stromek s námi míří i do sektoru, což už se nelíbí pořadatelům, ale překvapivě nenakazují, abychom jej vyhodili ven, ale necháváme jej pouze nahoře nad sektorem, abychom si ho mohli po zápase znovu vzít.
Celkově k nám ještě pár fanoušků přibude a v sektoru se nás nad transparentem Gentlemen on tour schází rovných 40. Od začátku se pod kotlem střídá několik spíkrů a tradiční support je prokládán i různými srandičkami a oslavami výše zmíněné radostné události. Na rozdíl od tribuny, na ledě zrovna hitparáda neprobíhá a po úvodních 20 minutách je stav bez branek.Ve druhé části se snažíme bavit dál, zhruba v půlce duelu dokonce rozjíždíme vláček po sektoru, než jej však stihne objet, vzniká po nepřehledné situaci konflikt mezi naší soupravou a pár domácími, do něj se vkládá security i policie, bez které jsme to do té doby zvládli. Ve vlaku i ve městě jsme byli bez doprovodu. Ran padá několik ze všech stran a rozmíška se ze schodů postupně přesouvá na plac nad tribunou, jeden Prostějovák nakonec končí zadržený, ale policajti nevymýšlí blbosti a krátce po skončení duelu jsme už opět kompletní.
O druhé přestávce zůstává na střídačce o něco déle druhý gólman Dominik Groh, kterého vybídneme k rybičce, má smysl pro humor a jednu nám dopřeje i přesto, že ledem krouží rolba. Třetí část opět probíhá ve znamení různorodých chorálů s nejen hokejovou tématikou, vidíme konečně i branky, bohužel jich více střílí domácí a na ledě vítězí 3:1. Pokud bych měl krátce napsat pár slov k domácím na tribunách, tak celková návštěva dnešního duelu je oficiálně 1080 lidí, v kotli může být 15-20 fanoušků, od kterých slyšíme více méně pouze buben, a když se ohlédnu, tak většinu zápasu mávají vlajkami na tyčích a po gólech vytahují sektorovku. Nějaké podpory od okolo sedících se dočkají za celý zápasy asi jednou po gólu na 2:1 nebo 3:1.
Duel tedy končí naší porážkou, což nás až tak moc nesere, i když výhra by tomuto výjezdu určitě slušela více. My scházíme dolů k ledu a i přes prohru dáváme s hráči klasickou děkovačku, při které se k nim přidá šťastný budoucí táta, který spolu s dalším fanatikem na ledě křepčí i dlouho po odjezdu našich hokejistů. Po několika minutách se to přestává pořadatelům líbit a odvádí dva fanoušky pryč z ledu. Pogratulovat k potomkovi pod sektor následně přichází i Kuželka, který nám skočí čestnou rybičku, my si bereme náš stromek a pomalu mizíme z už prázdného zimáku.
Celkově těžko říct jak silný dojem jsme vlastně opravdu zanechali naším supportem, jelikož i přesto že jsme se dobře bavili, bylo dost míst v našem dopingu, kdy to opravdu ono nebylo a jeden ze spíkrů musel vybídnout k opakování chorálu či pokřiku, do jisté míry se na tom jistě podepsal i párty duch tohoto výjezdu nebo ne zrovna ideální akustika Kalich arény. I tak si jsem ale celkem jistý, že na nás domácí jen tak nezapomenou, poněvadž dlouhé chorály či domluvený dress code není něco, na co by zde byli zvyklí.
Cestu na nádraží už absolvujeme s početným policejním doprovodem, kroužíme různými uličkami a policajti nevypadají, že by je to nějak moc štvalo a pokud se nepletu, tak ani nevystupují, když si jdeme nakoupit do večerky a pokračují volně k nádraží. Na tom potkáváme výše zmíněného Dominika Groha, který je okamžitě obklopen bandou veselých Hanáků, nicméně nevypadá, že by mu naše společnost byla nepříjemná, takže mu jí rádi dopřejeme i po cestě vlakem, jejíž kousek s námi sdílí.
My se bavíme tím, že se různí pánové chlubí, jaké srstky jim vyrostly v jejich osobních zahrádkách a ani Dominik tohoto pohledu není ušetřen. Následuje přestup v Lysé nad Labem, kde, pokud si dobře vzpomínám, končí pouť našeho stromku a my sedáme do vlaku na Kolín. V něm opět přesedáme na vlak do Olomouce, ze kterého už se řítíme do našeho města, kde někteří míří do svých nových domovů a někteří do svých opravdových domovů, takže vlastně klasický scénář po skoro každém s hokejem spojeném večeru.Sepsal: Kafka
Vzpomínáš si špatně. Stromeček končí pouť s námi až v Kolíně 😀