Frýdek – Prostějov 4:3 po pr., 17. září 2016

O výjezdu do Frýdku se ví moc dlouho dopředu, probíhá hecovačka jak na internetu, tak na stadionu, ale přece jen ještě den před domácím duelem s Kadaní trochu lamentujeme nad tím, že moc lidí zatím do busu/ů nahlášeno není, naše obavy se nakonec ukázaly jako bezpředmětné a dva busy plníme v pohodě, celkem se jimi vydává slušný počet 96 Prostějováků.Do busů se nakládají všechny potřebné pomůcky včetně nové flagy a vyrážíme směrem Frýdek-Místek, dělá se jedna přestávka na vyprázdnění měchýřů, není divu, když všechna piva zmizí ještě po cestě do Frýdku, a jedna zhruba hodinová pauza v hospodě nedaleko od Frýdku. Nutno říct, že se snad všichni chovají jako lidi a restaurace ani naše pověst neutrpí žádnou extra újmu.Před halu Polárka dorážíme zhruba půl hodiny před zápasem, do našeho sektoru je otevřená jedna pokladna, takže odbavování fanoušků docela trvá. Vstupenky fungují na čárový kód, což je už docela klasika, ovšem u vchodu dostanete razítko neviditelným inkoustem, které pořadatelka s UV baterkou při první přestávce kontrolovala jako „vrácenku“. To je mi najednou vymožeností v první lize.Sektor se formuje, věší se nová přes 12 metrů dlouhá flaga „Stoletá tradice“, za níž se nakonec schází parádní počet 191 Prostějováků, z nichž drtivá většina je opravdu v černém. Prostě super. Support spouštíme asi 5 minut před úvodním buly v době, kdy v místech domácího kotle stojí asi 10 lidí. Hned úvodem se kurev zeptáme, kde mají kotel, odpověď nedostáváme, takže si jich do konce duelu už nevšímáme. Po něm si o pozornost opět řeknou, ale o tom později…V první třetině doping parádní, od začátku skáčeme za ramena, střídavě klekáme a vstáváme, což dává fandění na intenzitě. Pomáhá nám taky úvodní branka, kterou dává Ondra Fiala. Po ní o dosud fandících domácích už nevíme až do doby, kdy vyrovnávají, ale i tak jsme suverénně lepší. Úvodní třetina je prostě zábava jak má být, vytknout se tomu nedá skoro nic, do všech těch blbinek s klekáním a skákáním se zapojuje skoro každý v sektoru.O přestávce probíhá chystání prezentací, chvilku následně trvá, než se zformujeme v sektoru, ostatně je tomu tak skoro vždycky, takže první 3-4 minuty slabší, ale poté se do toho opět dostáváme, vytahujeme následně chorea. To první spočívá v červenožlutobílé kartoniádě, to následné ve vlajkoslávě se stejnou barevnou kombinací a do třetice všeho dobrého se vytahuje malovaná plachta. Frýdek jde v průběhu třetiny do vedení, ale naše fandění tím nějak moc netrpí. Pořád to snese dost přísná měřítka.Stejný problém jako na začátku prostřední části máme i v té poslední, takže opět trvá nějaké tři minutky, než to vypadá, jak má a pokračujeme v duchu předchozích třetin. Dostáváme gól na 3:1, ale spíkr vybízí lidi, aby se fanděním nadále bavili a kašlali na to, co se děje na ledě, no a světe div se, ti ho poslouchají a z naší strany to je nadále skvělá party. Té napomáhá ještě to, že trefami Honzy Rudovského a Matouše Venkrbce srovnáváme, každý se supportem baví podobně jako třeba při výjezdu na Slavii v play-off.V prodloužení je opět několik šancí na obou stranách, víc štěstí mají nakonec domácí a připisují si bonusový bod. Oba týmy přijíždějí ke svým kotlům na děkovačku. Když náš tým přijíždí k nám už klasicky zpíváme „Jsme Prostějov“ a hodně usrdcehřející je pohled, že si někteří hráči tento chorál prozpěvují s námi. Děkovačka Frýdku probíhá úplně stejně jako třeba fotbalové Zbrojovky Brno, všichni kleknou „Povstaň, jsi-li Frýdečák“, no, nic moc zvláštního, nicméně se k tomu připojuje skoro celá, k našemu kotli protilehlá, tribuna, takže i přes neoriginalitu je efekt docela dobrý. Svou osobní show pak ještě dělá Juraj Šimboch, ale to už se naši hráči vrací z šatny poděkovat nám ještě jednou. Vybídneme hráče ke zvednutí rukou, nakonec je vybídneme, ať sednou a dáme si klasické a z obou stran zasloužené „Táhneme na hokej“.Než se dostanu k pozápasovému dění, tak trochu ohodnotím kotel domácích. Za vlajkou Slezan Frýdek-Místek se jich schází 50-60, fandí více méně celý zápas, ale úroveň se docela odvíjí od stavu na ledě, když se k nim v pro ně lepších částech zápasů přidává zbytek tribuny, je to docela rachot. Není to klasický pseudokotel, které farmy mívají, pokud vůbec nějaký mají, viz. třeba Litoměřice. Ve Frýdku nějaký potenciál je, naplno ale zdaleka využitý není, fanklubáckých manýrů je tam pořád víc než zdrávo, kupříkladu absence delších chorálů a pokud nějaké jsou, skoro nikdo je nezpívá. Co se týče optické prezentace, tak tu od nich dnes nevidíme, i když bylo vidět, že se v jejich kotli nafukují balónky, o našem výjezdu určitě věděli a těžko říct, kdy jindy se chtěli doma prezentovat, třeba si to vše šetří na výjezd do Havířova, na nějž zvou plakáty vylepené v hale Polárka.No a teď k tomu, co bylo po závěrečném hvizdu, když naši pomalu odjíždí z druhé děkovačky, všímáme si pár dementů provokujících na balkóně, letí k nim několik předmětů a nakonec se nabíhá i směrem k nim. Skupina, která to měla při náběhu nejblíže, bohužel nebyla úplně to nejsilnější, co můžeme nabídnout, i přesto se však málem daří prolomit zátarasy, včetně sekuriťáků. Postupně přibíhají posily z našich řad, ale to už se mezi nás řítí i policie, takže myšlenky na protiútok pouštíme k ledu. Alespoň prozatím…Před halou u našeho vchodu chodí i domácí fanoušci a veselí tím pádem nekončí, s domácími se ještě dostáváme do konfrontace, někteří schytají i několik ran, což nakonec vyústí ve dva (resp. jednoho) zadržené Prostějováky. Jeden se dokáže vysmeknout a překážkovou dráhou tvořenou PČR se dostává zpět mezi nás, ten druhý je nakonec po 10 minutách propuštěn, takže domů odjíždíme v kompletní sestavě poté, co se ještě někteří stihnou pozdravit s hráči, kteří už tou dobou odchází do svého autobusu.My se po cestě zpět bavíme, zpíváme Svařák, draží se DVD s obsahem pro dospělé a nikomu náladu nezkazilo to, že jsme nevyhráli. Na jedné benzínce děláme fotky za novou flagou a pokračujeme domů, kam po jednom velmi výjimečném výjezdu dorážíme před desátou večer.Těžko se vůbec hledají mínusy na tomto výjezdu, atmosféra parádní, na hokej se také dalo koukat, snad leda ta výhra chyběla, ale nemůžeme mít všechno. Ve středu všichni do kotle na Ústí a v sobotu nás čeká výjezd s velkým V, Všichni Vlakem do Přerova a V červeném! (Nakonec 3 velká V.)

Sepsal: Kafka