DISKUZE

Prostějov – Dánský obránce Rasmus Knudsen, který se měl zapojit do přípravy Prostějova, nakonec na zkoušku nedorazí. Je zraněný.

Velký Kosíř

Nejkrásnější, největší a všemi Hanáky milovaná hora (jinou totiž nemáme!), hrdě se vypínající do nadmořské výšky 441,9 m n.m.. Je častým objektem výletů a vycházek pro svou snadnou dostupnost z okolních měst. Leží asi 9km severoseverozápadně od Prostějova. Působí mohutným dojmem, protože se vzhledem k okolní krajině zvedá do výšky cca 200m. Geograficky Velký kosíř patří do Zábřežské vrchoviny, geologicky do Drahanské vrchoviny. Sestává se ze dvou kopců – Malého a Velkého Kosíře, a táhne se v délce přibližně 5km od severozápadu k jihovýchodu. Celá oblast je vedena jako CHKO a její pozoruhodnosti jsou ozřejměny kvalitní naučnou stezkou, která návštěvníkům nabídne všestranný pohled na geologickou stavbu Kosíře, jeho přírodní a archeologické zajímavosti. V roce 1927 byla členy KČST postavena dřevěná rozhledna 25m vysoká. Později byla stržena, protože rozmary počasí ji značně nahlodaly. Mezi turisty se objevují snahy o její obnovení, ale zdá se, že finanční náklady jsou nad jejich možnosti. Přesto vrchol Velkého Kosíře zůstává cílem mnoha návštěvníků, kteří se mohou podepsat do vrcholové knihy. Vrchol se dá dobýt z mnoha stran a je při vycházkách v podstatě křižován z různých směrů. Dá se navštívit z východisek Kostelec na Hané, Čechy pod Kosířem, Čelechovice, Slatinice a Náměšť na Hané. Ze všech stran je krásný, protože je náš, hanácký!

Zimní pohled z vrcholu Velkého Kosíře

Vrcholové značení dokazující výšku naší největší hanácké hory!

Nástupová místa a trasy na vrchol:

Čechy pod Kosířem – po Ž od zámku – 2,5km

Slatinice – po Ž od ČD – 6km

Čelechovice – po Z od ČD po naučné stezce – 5km

Kostelec na Hané – od ČD – hřbitov- polní cesta k Ulmance – dále po Hraběnce- Čechy – dále po Ž – 7,5km

Náměšť na Hané – od ČD po Č – zámek – Hradecký dvorek po Z – Ludéřov – Kníničky – Lhota p. K. – 9km

Trasy lze různě kombinovat, takže si lze udělat i celodenní výlet. Doporučuji z Náměště přes Kosíř do Čelechovic pro snadnou dostupnost vlakem.

Souřadnice Velkého Kosíře: VD 49° 32,48´ SŠ 17° 3,40´

Pověst o vzniku Kosíře

Zda vznikl Kosíř tak, jak to popisují geologové, o tom se nikdo na Hané nedohaduje. Každý správný Hanák totiž ví, že to bylo úplně jinak.

V dávných dobách, kdy ještě chodili po světě čerti, vypadalo vše jinak než dnes. Země Morava byla skoro pustá, žil tu tehdy jen jeden národ, a to byli Hanáci. Vládl jim král, který se nenarodil v královském paláci, ale na ječmenném poli, a dali mu jméno Ječmínek.

Ječmínek byl panovník hodný a spravedlivý, také chrabrý a udatný. To se potvrdilo,když hanácké království přepadli čerti, kteří chtěli se zmocnit nejúrodnějšího kousku země celé Moravy. Kolem dokola jen a jen úrodná půda, kopce až daleko na severu.

A právě z těchto kopců přitáhla armáda čertů a na vozech vezli plno tvrdých a velkých balvanů. To byly jejich zbraně, kterými chtěli Hanáky zahnat. Házet s nimi uměli dobře a s Hanáky to vypadalo velmi zle. Náhlý útok je překvapil, navíc se neměli čím bránit, neboť jako mírumilovný národ místo zbraní měli jen nářadí na selskou práci, hlavně kosíře, kterými kosili bohatou úrodu.

Král Ječmínek uchopil tedy kosíř a zaútočil na nejbližšího čerta. Vida to, chopili se i Hanáci kosířů a než slunko zapadalo, čerti počali kvapem ustupovat. Ale v tu chvíli objevil se sám kníže pekel s tak ohromným balvanem, jaký dokáže zvednout jen ten nejstrašnější ďábel. Rozmáchl se, samozřejmě po Ječmínkovi, ale ten po něm mrštil kosířem. Trefil ďábla do ruky, ten zařval bolestí a ohromný kámen upustil na zem. Čerti se tak ulekli, že vzali nohy na ramena a rychle zmizeli za obzorem.

Hanáci byli zachráněni. A poněvadž bylo zřejmé, že se o sebe budou umět sami postarat, zmizel i král Ječmínek. A ten kámen, co kníže pekel na bojišti upustil, do rána povyrostl a dostal podobu hanáckého kosíře, a tak ho také Hanáci pojmenovali. To proto, aby nezapomněli na své kosíře, na slavné vítězství a svého dobrého krále Ječmínka.

Kdyby na Hanáky přišli zlé časy, zanechal prý jim Ječmínek na Kosíři zlatý poklad.

Mnozí se snažili od těch dob poklad najít. Svědčí o tom mnohé díry tu a tam vyhloubené. Jenže tak zlé časy ještě na Hanáky nepřišly, aby jim Kosíř poklad vydal.

Byl použit výňatek z publikace Cestujeme po Moravě a Čechách