DISKUZE

Jakožto nezávislý investigátor nejmenovaného fanouškovského webu jsem měl včera jedinečnou možnost navštívit vyhlášené a snad až za hranicemi naší galaxie proslavené Hanácké derby. Mé hluboké očekávání se začalo naplňovat už od samého úvodu. Při rozbruslení mužstev už byly tribuny solidně zaplněny, největší pozornost však na sebe strhávala jednoznačně prostějovská družina. Nad jejich hlavami se skvěla jakási šifrovaná zdravice pro jakéhosi Tupase, což musí být, soudě dle jména, nejmíň vrahovický primátor. To nejlepší ale mělo teprve přijít! Hned po skončení rozbruslení bylo zcela jasně patrné, že prostějovský management neváhal na tento hokejový svátek rozhodně šetřit korunou a bez servítek začal servírovat divákům bohatý doprovodný program nevídané kvality. Brady tak fandům poklesly, když z odchodem posledního hráče do kabin po rozcvičení, doslova vyrazil na ledovou plochu WRC šampion a mistr světa v Rolbingu, který s místním vozítkem na úpravu ledu předváděl neskutečné finesy a odvážné drifty. Pravdou je, že sněhová masa, stříkající všude kolem, v jeden moment zúžila kluziště na rozměry curlingové dráhy, ale to bylo každému naprosto jedno. Šampion byl ovacemi publika nakonec donucen u útrob stadionu vyjeti ještě jednou na čestné kolečko. Po nástupu rozhodčích došlo i na ukázku řemesel. Ti jestřábí lišáci totiž ponechali v jedné z branek děravou síť! Jenže nepočítali s tím, že jeden z čárových, který je původem chorvatský rybář a mimo sezónu si přivydělává právě soudcováním, briskně vše napraví a předvede obecenstvu štupovací koncert. Pak nastoupila obě mužstva. A tu o sobě dává vědět proslulé FOP. Inženýři a architekti z jeho řad totiž vymysleli důmyslný kladkový systém, při jehož použití mohla ke stropu haly vystoupat výtvarně velmi hodnotná a v nadživotní velikosti vyvedená křepelka. To, že mi dosud nedošlo, proč jestřábi zvolili právě tohohle tvora, berme jako nepodstatné. Vše je připraveno k úvodnímu buly! Stadion se chvěje napětím! Hráči se sklonili k ledu a očima hypnotizují puk v rukách hlavního! Bác! Přichází další prostějovské číslo! Na led v ten moment vchází další atlet z ansámblu údržby ledu, tentokráte nejde o nikoho jiného, než vítěze z Universiády v Sevastopolu z roku 1972 v disciplíně Slowdawdle (což je sprint na krátkou vzdálenost, který vyhraje ten, který do cíle dorazí poslední). Jeho úkolem je odstranit sněhové kupky po rolbovém mágovi. Vzhledem k ročníku zisku titulu sprintera a dnešnímu datu je snad každému jasné, že mistr ve své disciplíně ještě výrazně vyspěl. Ale nakonec se přeci jen hraje. Hokej je zajímavý, ovšem co přináší první pauza, to bere dech ještě více! Diváci natěšení na další pekelné otočky prostějovské rolby jsou zpočátku zklamaní, plocha je uklizena rychle. To ovšem jen proto, aby byli sportovní fandové obohaceni o vrcholné krasobruslařské číslo světové úrovně! Libá hudba jen podkresluje všechny ty rittbergry a axly, otočky a piruety. Stadion aplauduje! Tenhle výkon stál za to a hlavně skrýval v sobě i malé tajemné překvapení! Pozorní fandové a znalci prostějovského hokejového prostředí si nemohou nevšimnout, že ve fialových minišatech krásné bruslařky nebyl oblečen nikdo jiný, než velesympaťák WSM ligy Matouš Venkrbec! Ale mužstva už jsou na led podruhé! Venkrbec se spěchá převléknout, když tu přichází na řadu snad nejsilnější moment večera. Prostějov se totiž prezentuje jako naprosto moderní evropské multikulturní město. Svůj prostor zde tak dostává i majoritní složka prostějovské společnosti, která na již zmiňovaném systému táhel (prostějovští prý dokonce uvažují i o patentu) vytahuje ke stropu haly jakýsi zvětšený Printscreen z vyhledavače google, kterým jasně dokumentuje svou nezměrnou snahu najít a oslovit své romské příbuzné, kteří shodou okolností žijí právě v sousedním Přerově. A když se pak k tomuto počinu této komunity přidá zbytek tribun skandováním: Cikáni z Přerova!, které zní tak toužebně až vstřícně, je těžko ubránit se dojetí a zadržet pláč. Ano, tohle je přeci jasná výzva! Přerovští rómové, přijďte k nám, tady, kol Hloučely je ta země zaslíbená, tady je naše budoucnost! Nu, věřme, že se tak do budoucna, tedy co nejdříve, i stane. A pak už se zase hraje. Tentokráte trvá třetina o něco méně, neb 4 minuty před čtvrtou sirénou přichází ke slovu tradiční prostějovská alegorická choreografie „Město Prostějov – Odpad Hané“, kdy se každý červenobílý patriot snaží trefit obsahem svých kapes středový kruh. Nejčastěji létají posmrkané kapesníky, ovčí bobky, uslintané lahve s kozí močkou (tradiční nápoj dospívajících mužů – folklorní dědictví) a sousedovy klíče. Tím je však intelektuální studnice ideí prostějovských fandů nadobro vyčerpána, taktéž klub samotný už nepřichází z žádnou kulturní vložkou. Je třeba šetřit i na příště. I tak se prostějovští nemají zač stydět, fanoušek si zajisté přišel na své. A co říci závěrem? Snad jen shrnout výsledek zápasu. Nevyhrál ani lepší, ani šťastnější, jen blbý a blbější! Tož sportu zdar, Hanácí!