DISKUZE

Tak je za náma první zápas, první výjezd, první derby v sezóně. Já měl před sezónou letos obrovský strach jak to bude na tribunách vypadat, upřímně jsem se na sezónu vůbec netěšil. I díky mým pracovním povinnostem, které přes prázdniny mám, jsem navštívil pouze 2 domácí přípravné zápasy a moc mi to k tomu pravému těšení se na to, až zase začne hokej nepřidalo (2:5 Frýdek, 10 minut ve 3.periodě Pardubice). Navíc neustále opakující se neshody v mládeži, odchody hráčů kteří byli oblíbení u fanoušků (Lukáš Krejčík s Martinem Novákem) a hlavně taková ta celková negativní atmosféra okolo našeho klubu. I proto jsem měl trošku strach, že by to v Přerově mohl být trošku průser na tribuně, že tam budeme celé zápas poslouchat to jejich mečení E E E, Meo, Meo, Meo s takřka bezmyšlenkovým mlácením do bubnu.

Však ihned na nádraží (připojil jsem se v Olomouci, opět kvůli práci) jsem byl velice spokojen a překvapen tím, že jsem nenašel nikoho, kdo by na sobě ve vlaku neměl bílé tričko. Naprosto příkladná jednota, dívalo se na to opravdu krásně. Nebyla to zdaleka poslední věc která mě hřála na srdíčku. Nejvíce mě ten den hřálo na srdíčku, že i přesto, že jsme celý zápas prohrávali, nemohli se zaradovat po gólu, tak mi přišlo, jakoby to vůbec nevadilo, že to drtivou většinu sektoru bavilo i tak hlavně díky skvělému fandění. Kdyby se někdo díval na náš sektor, přitom jak si hráči podávali ruce, leckdo by si mohl myslet, že jsme vyhráli my. Dalším pozitivem z celého dne byla neměnící se naše dobrá nálada, která vygradovala na přerovském vlakovém nádraží, kde náš nový chorál „Na Moravě leží město“ nám zní v hlavách ještě teď. V Olomouci jsem se zase odpojil zpátky do práce a i přes prohru na ledě jsem odcházel nadmíru spokojený.

Protože v Přerově většinou z hokeje vidím tak 10% hry, podíval jsem se doma na záznam z utkání a musím říct, že pokud se zase Luňák nějak nezblázní po nějakém prohraném zápase, nemuselo by to být letos vůbec špatné! Dokonce jsme Přerov přestříleli 26:32, což zrovna my v Přerově, kde mě to vždycky přijde, že tam hrajem 50 minut ve vlastním pásmu, je vynikající. Musím zmínit jednoho našeho hráče, který je podle mě svým umem někde jinde, než všichni další. Tomáš Dívíšek. Na tohoto hráče se letos opravdu moc a moc těším. V útočné třetině dokázal z těžké pozice vybojovat spoustu puků, snad třikrát nebo čtyřikrát dokázal uvolnit spoluhráče do velké příležitosti, je takřka neodstavitelný od puku. Škoda jen té bídné koncovky.

Tak jak jsem na začátku popisoval, jak jsem se na sezónu příliš netěšil, obrátil jsem uplně o 180 stupňů a nemůžu se dočkat dalšího zápasu. Sice neočekávám nějakou závratnou návštěvu, ale něco mě řiká, že by to mohlo být dobré, že vyhrajeme a že to bude rachot. Snad nepřijde nějaký tvrdý návrat do reality.