EURO U21: Česko – Itálie 3:1, 21. června 2017

O středeční mač proti Itálii už není takový zájem, většina fanatiků se šetří na sobotní zápas proti Dánsku. I tak ale cestujeme do Polska jedním autem, které dojíždí do cílové destinace asi 45 minut před výkopem. Marně hledáme volné parkovací místo, nakonec nás vítr zavane až na jedno ze sídlišť. Vzhledem k tomu, že u sebe máme 3 zástavy Vlajkonošů a také prostějovskou vlajku, nám není úplně příjemně. Přece jenom nikdo neví, co od domácích chuligánů po nedělním Německu čekat. Naštěstí však nemáme sebemenší problém, aspoň dokud nedojdeme k samotnému vstupu na stadion, kde nás vítají opět ty stejné tváře z řad sekurity jako proti Německu. Tentokrát se jim nelíbí hlavní zástava Vlajkonošů, která je údajně moc dlouhá. Že už byla na stadionu v neděli nikoho nezajímá. Vlajky musíme ukazovat na kamery UEFA a čekat na schválení. Mezitím, co ukazujeme menší vlajku, jeden z nás nepozorovaně mizí s ostatními vlajkami na stadion. Nakonec asi po 10 minutách dohadů pronášíme kompletní vlajkoslávu. Opět jde tedy vítězství na stranu Vlajkonošů, kteří se ujímají v souboji se sekurity vedení 2:0.V sektoru věšíme vlajky, vše stíháme tak tak. Kotel se plní dle očekávání slaběji, než proti Německu. Na vině je samozřejmě pracovní den, kdy se asi těžko dá očekávat příjezd fanoušků Česka z větší vzdálenosti. Každopádně musím říct, že mě náš počet nakonec mile překvapil, čekal jsem kotel zhruba poloviční.  Na stadionu je opět jasná nadvláda českých fanoušků a diváků. Z Itálie nepřicestovala žádná větší skupina tifosi, jeden menší kolektiv sídlící poblíž českého kotle však o sobě dává vědět poměrně často. Chytře využívá mezer mezi českými chorály a v rámci možností solidně podporuje Squadru Azzuru.  Zápas je oficiálně, stejně jako v neděli, vyprodaný, avšak volných míst je k vidění dost. Hlášená návštěva je něco přes 13 tisíc diváků, což zhruba odpovídá celkové kapacitě 15 tisíc míst. Lvíčata si na hřišti vedou velmi dobře, své soky z Itálie porážejí po boji 3:1, když se trefili postupně Trávník, Havlík a Lüftner. Kotel má pochopitelně z vítězství velkou radost, za sebe musím říct, že jsem hlavně rád za to, že bude proti Dánsku ještě o co hrát. Po konci zápasu si fanoušci ještě užívají docela dlouhou děkovačku s fotbalisty, ti si prozpěvují chorály a skáčou s námi za ramena jako jeden muž.V ulicích se nic zajímavého neděje a my tak odjíždíme v poklidu do Prostějova, s očekáváním velké sobotní jazdy proti Dánsku!

Sepsal: Pirlo