Havířov – Prostějov 2:3, 19. listopadu 2018

Není lepšího termínu pro výjezd na půdu rivala ze Slezska než pondělí.. Snad nám bude přát los i na další sezony, abychom si této parády mohli užít i příště! Je tedy s podivem, že je o vypravovaný bus na 19.11.2018 prachbídný zájem. Ještě v neděli to vypadá, že budeme muset volit náhradní dopravu auty, kdy však zase pro změnu narážíme na problém s nedostatkem řidičů. Během nedělního večera se však podaří pohecovat pár nových zájemců, takže přece jen padla volba na autobusovou dopravu. Odjezd posouváme až na pátou hodinu tak, aby stíhali i pracující.

Kolem páté tedy z Prostějova vyráží celkem 27 fanoušků, bez některých nahlášených nedorazivších, za zážitky směr Havířov. Cesta utíká rychle, děláme jen jednu zastávku před Ostravou, aby se stihla pokud možno co největší část hokeje. Na benzínce nenechává nic náhodě policejní doprovod. Hlídané jsou především dvě slečny, které si odskočily na toaletu a užívají si tak doprovodu šesti těžkooděnců v plné polní. Ještě že tak kluci v uniformách učinili, protože tyto dvě holčiny měly jistě za cíl vykrást benzínku, znásilnit prodavače a následně zničit důkazy podpálením celého areálu…

V autobuse se bedlivě sleduje onlajn, po prvním obdrženém gólu ve třetí minutě propadají někteří strachu a beznaději, za jakého stavu pro domácí se opět dostaneme na tribuny. Naštěstí Matouš Venkrbec zareaguje relativně rychle a vyrovnává. Do konce třetiny padá ještě jeden gól na každé straně.

My mezitím projíždíme nějak divně Ostravou, páni policisté pravděpodobně chtějí, aby Prostějovští nestihli ani začátek druhé třetiny a proto nás navádí různými cestami i necestami. Záměr se jim povedl a ke stadionu dorážíme zhruba v 25. minutě. Koupíme lístky a hurá do sektoru. Zde nás bohužel nedoplňují žádní další Hanáci, náš počet je tedy 27. Stojíme pěkně pohromadě za malou vlajkou Prostějov 1913, škoda že větší zástava zůstala vinou bídné komunikace doma, určitě by za ní náš sektor vypadal mnohem lépe i v tom malém počtu. Dopředu se staví nový spíkr a hned ze začátku rozjíždí srdečný pozdrav zbytku stadionu. Plynule pak následují různé chorály, na náš dnešní počet se rozhodně nemusíme za předvedný support stydět. Fandí prakticky všichni z plných plic. Skvělému představení výrazně dopomáhá právě osoba s megafonem, je vidět, že si fandění užívá a díky tomu si ho užíváme i my ostatní. Navíc do našeho repertoáru opět asi po deseti letech zařadil i popěvek „opuštěné děti“, který se v časech dřívějších s oblibou používal při zápasech s Morou a reagoval tím na věkové složení jejich kotle. Ze stejného důvodu byl zařazen i dnes. Domácích se v sektoru schází zhruba šedesátka, především školního věku. Tato skutečnost se projevuje na jejich hlasovové odezvě, některé zvuky vyluzující se z hrdel havířovských zvířátek budí úsměvy ještě teď. Nicméně, fandí po celé utkání a rozhodně jim nelze upřít snaha. Zbytek prořídlého stadionu jim však v dnešní těžké fandící šichtě moc nepomáhá, sem tam se ozve opakovačka, sem tam se někdo přidá k tleskání. Ale oproti rokům minulým slabota. Celkově se na stadionu sešlo 1193 diváků.Na ledě probíhá boj o další vstřelenou branku, která, jak se později ukázalo, byla rozhodující. Šance se střídají na obou stranách, v naší svatyni se párkrát blýskl Kuba Neužil, který začíná chytat formu a pohodu z minulé sezony. Gól však přineslo až nahození Matouše Venkrbce před branku čtyři minuty před koncem, které si domácí obránci sami srazili za brankovou čáru. Následný tlak hráči s jestřábem na hrudi dokázali přestát a na ledě si připisují výhru 3:2.Hráčům poděkujeme za předvedený výkon, dáme si společné Táhneme na hokej a poděkujeme také druhému golmanovi Hufovi za jeho dnešní bravurní představení na lavičce :). S domácími si ještě vyměníme vzájemne asympatie a pozveme je také na předsilvestrovskou návštěvu u příležitosti dalšího vzájemného utkání. Poté nastoupíme do busu a v poklidu přijíždíme do Prostějova.

Do klávesnice naťukal a v hlavě vyplodil Komin